První jízda s Volkswagenem T-Cross: Konečně v životně důležitém segmentu

Segment malých crossoverů zažívá v posledních letech obrovský boom. Tyto přizdvihnuté hatchbacky plní i roli malých městských rodinných vozů. Se svou pseudo-terénní vizáží se snaží působit větší, než ve skutečnosti jsou, a nabídnout zákazníkům oblíbené přídavné hodnoty v čele s vyšším posezem.

Díky této módní vlně téměř zcela ze segmentu B vymizely malé kombíky či MPV. Jestli jde o racionální směr není potřeba řešit, protože svůj kus lahodného koláče už si okusují i poslední velcí mainstreamoví hráči. Volkswagen s T-Crossem přichází už na pěkně rozjetou párty, kde řádí například Peugeot 2008 nebo Renault Captur. Staví na modulární platformě MQB A0, přičemž blízkým příbuzným je díky tomu se Seatem Arona či Škodou Kamiq.

Každá značka si s sebou nese určité stigma, a Volkswagen už se roky drží spíše konzervativního směru. Ať už jde o marketing, designový styl či samotné provedení aut. Není to nic, co by nedávalo smysl, značka díky tomu působí velice solidně.

Ovšem kolem T-Crossu je znát, že se Němci chtějí za každou cenu odvázat. Začalo to stylovými upoutávkami, nyní to pokračuje barevným vizuálem materiálů o modelu a na samotném autě pak můžete mít třeba oranžovou. Na discích kol. Na Volkswagenu. Rozumíte? T-Cross má být zkrátka zaměřen trošku jinam než Polo. Rozměrově se ale dramaticky neliší - rozvor náprav je stejný, T-Cross je jen o 55 milimetrů delší, avšak už o podstatných 138 milimetrů vyšší.

Přesto díky bohu proporčně nepůsobí jako tramvaj, což je problém nejednoho konkurenta. Vizuálně tomu pomáhají zadní spojené svítilny, které se později mají rozšířit i do dalších modelových řad. Přední část je sice vážná, ale celkově auto zejména v pohybu působí velice moderně.

Barevného ducha si můžete přinést i do interiéru, kde oranžové prvky testovaného vozu vnitřek pěkně rozsvítí. Celkově však materiály a design vnitřku působí dost konzervativně. Striktně tvrdé plasty v této třídě příliš nepřekvapí, nepotěší úplně fakt, že se uvnitř setkáte se čtyřmi odstíny šedých plastů a například výplně dveří nejsou polstrovány, důležitý je ale fakt, že zpracování je na velmi dobré úrovni.

Velmi silný je T-Cross v tématu konektivity a technologií. Přesněji řečeno v tom, že si lze připlatit za opravdu špičkový infotainment a neméně povedenou digitální přístrojovku. Obojí znáte z aktuálních Volkswagenů a potěší tak, že malý T-Cross v tomto nezaostává. Stejně tak zaujme fakt, že například sledování mrtvého úhlu je tady ve standardní výbavě.

T-Cross může mít posouvací zadní lavici, díky čemuž šikovně upřednostníte zavazadelník o objemu 385 až 455 litrů či prostor na zadních sedadlech. Ten bych zařadil na třídní průměr, dospělý si za sebe sedne relativně pohodlně. Důležitá je dobrá šířka interiéru, díky čemuž na sebe nejsou přední cestující pocitově nalepení.

Na trh T-Cross vstupuje zatím se dvěma verzemi litrového přeplňovaného tříválce 1.0 TSI. Později nabídku doplní silnější čtyřválcová patnáctistovka i zatím nehomologovaný diesel 1,6 TDI.

Obě varianty tříválce jsem během prvních španělských jízd mohl vyzkoušet. Spojuje je fakt, že jsou velmi kultivované na volnoběh a ve spodním spektru otáček rovněž. Svůj hrubší charakter ukážou nad tři tisíce. Anebo taky i pěkně nízko, a to v případě silnější varianty s 85 kilowatty. Ta může být spárována se sedmistupňovou převodovkou DSG.

Spojení je to povedené, dnes už tato skříň umí být pohotová i v městském provozu. Ovšem občas se při pohodové jízdě přepne do až absurdně „taxikářského” módu a chudáka litrového nechává válet se v tak nízkých otáčkách, že mu ani kompaktní turbodmychadlo nepomůže, tehdy začne vibrovat, i když by to tak vůbec nemuselo být, kdyby se pětka na rovině někdy neřadila už ve 40 km/h.

To je jediná vráska na jinak povedeném pohonném ústrojí. Ovšem vráska to začíná být hlubší v momentě, co vyzkoušíte slabší jednotku s manuální převodovkou. Ta je sice v tomto případě jen pětistupňová, ovšem pracuje se s ní náramně snadno. Sladění ovládacích prvků je znovu u Volkswagenu velice intuitivní a příjemné. A tak si možná ještě docela rádi zařadíte sami. Spotřebu na stejném úseku jsem neměl možnost porovnat, ovšem pro obě varianty platí, že mimo město se budete pohybovat po sedm litrů na sto i při dynamické jízdě.

Jízdní vlastnosti malých crossoverů bývají spíše kompromisem mezi bezpečnou ovladatelností vozu vysokého s krátkým rozvorem, a žádaným komfortem pro posádku. Takový kompromis T-Cross zvládá velmi dobře aniž by musel mít přehnaně dlouhý převod řízení. Je pocitově trošku tužší, ale neplave na vlnách, a hlavně netluče nebo nezakopává na příčných spárách. Chová se i na rozbitém povrchu velmi dospěle a předvídatelně.

Nikdo po tomto voze, a to ani ve specifikaci R-Line, nechce kdo ví jakou komunikativnost nebo zábavnost při jízdě na hraně. Potěší však, že i v extrému jsou tlumiče v expanzi dostatečně rychlé a auto se nenechá rozhodit. V extrému opačném, a sice v těsných městských uličkách největšího města Mallorky, Palmy, pak objevíte skvělý talent T-Crossu, co se týče manévrovatelnosti a přehlednosti karoserie v těsných prostorech. Vyšší řidiči krásně vidí krátkou a hranatou kapotu, což je příjemné.

Nenechte se zmást těmi samolepkami a různobarevnými doplňky. Tohle není hračka. Volkswagen vstupuje do crossoverů segmentu B se svými tradičními zbraněmi.

T-Cross nabídne velmi pokročilé palubní technologie, povedenou techniku, uživatelskou přívětivost řidičských ovládacích prvků a na třídu velmi dospělý jízdní projev. Není to útulný obývák jako Citroën C3 Aircross, není to za každou cenu divný Nissan Juke. Ale na nejdynamičtěji rostoucím segmentu se svými vlastnostmi může udělat velký kolotoč. Základní cenovka startuje na 437 900 korun, čímž se řadí mezi dražší nabídky. Ovšem lze předpokládat, že ceny ještě postupně klesnou.