Článek
Martin Saligman, jeden za zakladatelů oboru pozitivní psychologie, definuje štěstí jako časté prožívání pozitivních emocí, kam patří radost, vzrušení a spokojenost. Ty ovšem musejí být doprovázeny dlouhodobějšími pocity smyslu a účelu. Nejde o konstantní pocity, ale v životě mají převažovat nad negativními stavy.
Štěstí z nás dělá lidi, v jejichž společnosti je jiným příjemně. A nejen to – zlepšuje i náš zdravotní stav a pracovní výkonnost.
Například jedna britská studie sledovala osm let tři tisíce šedesátiletých lidí. Ti, kteří uváděli, že jsou v práci i v životě spokojení, se o sebe lépe starali, lépe jedli, měli zdravější životní styl a tím pádem byl lepší i jejich zdravotní stav. Naopak ti, kteří se subjektivně cítili méně v pohodě, měli tendence se zanedbávat a to se podepisovalo i na výsledcích jejich lékařských testů.
Otázkou zůstává, jak štěstí relevantně měřit pro potřeby vědy.
Jak ho natrénovat?
Věda pracuje se dvěma typy štěstí – hedonistickým a eudaimonickým. Zatímco první termín označuje okamžitý libý prožitek, druhý dlouhodobou spokojenost. Podle odborníků na pozitivní psychologii je právě dlouhodobé štěstí dovednost, která se dá natrénovat. Jak? Okamžitý pocit štěstí prožíváme spontánně, například při činnosti, kterou milujeme a jsme na ni plně soustředěni.
„Intenzita tohoto pocitu klesá už ve chvíli, kdy si ho uvědomíme,“ vysvětluje známý psycholog Radvan Balbouh. Dobře si ale posloužíme, pokud na takové okamžiky nezapomeneme a budeme si je vědomě připomínat.
„Nástroj ke ‚zvyšování štěstí‘ je, když se k prožitku vracíme a znovu si jej vybavujeme s pocity, které situaci provázely: co jsme cítili, co tam bylo zajímavé.“
Podle psychologa se tak vnitřně spojujeme se štěstím reflektovaným, které více záleží na našem smýšlení o životních situacích i prožitcích.
„Také doporučuji tříbit všímavost k detailům, které nejsme běžně zvyklí vnímat,“ doplňuje Balbouh a radí praktikovat pozitivní přístup i v partnerství.
„Od přírody jsme nastaveni k tomu, abychom řešili to, co nefunguje. V partnerských vztazích se velmi často řeší, co by mohlo být lepší, jenže něco by mohlo být lepší vždycky. Když něco zadrhává, tak se na to bohužel soustředíme příliš.“ Jde o to, nezapomínat na pozitiva ani v nepříjemných obdobích.
Štěstí si za peníze nekoupíš. Nebo ano?
Zvýšení dlouhodobé spokojenosti by tedy mělo být jednoduché – prostě oceňovat to dobré a hezké, co v životě máme. Tak proč se to takové spoustě lidí nedaří? Ke štěstí totiž člověk potřebuje mnohem víc než jen vnímavost a vzpomínky. Podstatnou veličinou jsou peníze, tedy jejich dostatek.
Vědci z americké Purdueovy univerzity dokonce spočítali ideální množství peněz, které nám umožní být šťastnými. A asi nepřekvapí, že částka, ke které se dopočítali, odpovídá sumě, jež dokáže jedinci zajistit stabilní a pohodlný život.
Životní spokojenost v USA podle nich zaručí roční příjem 65 až 75 tisíc dolarů (asi 1 480 000–1 708 000 Kč), dostatečné potvrzení vlastní hodnoty pak Američané získají při 95 tisících dolarech ročně (zhruba 2 164 000 Kč). Zajímavé je, že vyšší příjem než oněch 95 tisíc podle studie sice zajistí úspěch a prestiž, ale šťastnějšími už lidi neudělá.
„Spočítali jsme sumu pro jednotlivce, pro rodinu by měla být větší,“ upřesňuje Andrew T. Jebb, vedoucí purdueského oddělení vědecké psychologie, s tím, že v různých regionech světa se konkrétní částka podstatně liší.
Podle Jebba peníze zlepšují životní spokojenost i tak, že šetří lidem čas. Možnost najmout si paní na úklid a objednat si třeba večeři až domů prostě zvyšuje kvalitu života.
Ale ani peníze a dovednost cítit se spokojeně samy o sobě obvykle ke štěstí nestačí. K tomu všemu totiž ještě potřebujeme práci, která nás naplňuje, a zejména dobré mezilidské vztahy. Takže se člověk na štěstí a jeho udržování docela nadře.
Hormon štěstí
Nejdelší konzistentní výzkum štěstí probíhá od roku 1938 na Harvardské univerzitě. Vědci do něj původně zahrnuli 268 tamních studentů včetně budoucího prezidenta Johna F. Kennedyho. Poté se rozšířil i na jejich potomky. Tým psychologa Roberta Waldingera má proto neuvěřitelnou databázi údajů. A jaký je závěr této analýzy? O spokojenosti i fyzickém zdraví ve stáří nejvíc rozhoduje kvalita mezilidských vztahů.
Každoročně vychází i zpráva OSN o nejšťastnějších zemích světa. Na špici se už tradičně drží skandinávské země. Letos jsou první Finové, Češi skončili na dvacátém místě.
Štěstí ovlivňuje i dědičnost. Někteří lidé jsou prostě lépe naladěni, jiní naopak mrzouti. Podle týmu profesora Eugena Prota z Britské univerzity ve Warwicku jsou Skandinávci nejšťastnější právě proto, že se jim díky jejich genetickému nastavení tvoří nejvíce serotoninu, takzvaného hormonu štěstí.
Může se vám hodit na Zboží.cz:
