Hlavní obsah

Západní novináři v Číně čelí výhrůžkám smrtí kvůli Tibetu

PEKING

Západní novináři v Číně obdrželi v minulých dnech výhrůžné telefonáty nebo e-mailové a textové zprávy kvůli údajnému zkreslování faktů při informování o nedávných protičínských protestech v Tibetu. Některé anonymy vyhrožovaly reportérům smrtí, uvedla agentura AP.

Foto: Thomas Samson , Reuters

Protičínské protesty ve světě sílí v souvislosti s postupem Pekingu v Tibetu a blížící se letní olympiádou.

Článek

Kampaň měla začít před dvěma týdny, ale v posledních dnech se značně vystupňovala. Zpočátku obdrželi výhrůžky televizní reportéři, zejména zaměstnanci americké stanice CNN. Pak unikly na veřejnost osobní údaje novinářů z agentury Associated Press (AP) a amerických deníků The Wall Street Journal a USA Today. Kontakty na novináře se objevily například i na internetových diskusních fórech čínského ministerstva obrany.

"Čínský lid vás nevítá, američtí psi. Vaše zprávy překrucují fakta a postihne je nebeská kletba,“ bylo napsáno v jednom e-mailu zaslanému AP. Jiná zpráva byla lakoničtější: "Jednoho dne tě zabiju.“

Podle agenturních zpráv jsou odesílateli zřejmě běžní čínští občané. Podobná štvanice se strhla před třemi lety v souvislosti s roztržkou mezi Čínou a Japonskem, která souvisela s rozdílným pohledem obou zemí na události druhé světové války.

Kritika na adresu Číny sílí

Současná kampaň reaguje na kritiku západních médií při nedávném postupu čínských bezpečnostních složek proti demonstrantům v Tibetu. Nejsilnější protesty za poslední desítky let vypukly v Tibetu v době výročí potlačení prvních velkých tibetských nepokojů v roce 1959, po nichž musel tibetských duchovní vůdce dalajláma uprchnout do indického exilu.

Čína zabrala vojensky Tibet před 57 lety. Nedávné střety si podle tibetských zdrojů vyžádaly přes sto obětí, Čína přiznala dvě desítky.

Tibet pod nadvládou Číny
Čínská armáda obsadila Tibet, který považuje za historickou součást svého území, v roce 1951. Tibetští aktivisté obviňují Peking z potlačování tradiční kultury v provincii a usilují o samostatnost Tibetu nebo přinejmenším o jeho výraznou autonomii v rámci Číny.
Po povstání z roku 1959, které Čína potlačila, ze země do Indie odešel tibetský duchovní vůdce dalajláma. Na 80 000 Tibeťanů ho následovalo.

Kritika nedemokratických praktik Pekingu sílí v posledních dnech v souvislosti s blížícími se letními olympijskými hrami, které Čína hostí. Cestu olympijské pochodně, jež byla zažehnuta v Řecku minulý měsíc, narušují v zemích, kde se uskutečňuje štafeta, masivní protesty. Po nedělních demonstracích v Londýně musela být v pondělí v Paříži štafeta předčasně ukončena. Během protestů dokonce podle různých zpráv až pětkrát zhasl olympijský plamen.

Čína se proti protestům ohrazuje, nicméně i živé přenosy z olympijských ceremoniálů důsledně cenzuruje. Při protestním narušení aktu zažehnutí ohně v Olympii čínská televize přerušila vysílání, stejně tak se stalo při úterním přenosu z Paříže.

Další olympijská štafeta je plánována na středu v San Francisku. Pořadatelé už z obavy před demonstranty zkrátili trasu o čtvrtinu. V pondělí vyšplhali tři protičínští aktivisté na most Golden Gate a vyvěsili z něj transparenty na podporu Tibetu.

Video z akce:

Související témata:

Související články

Čína přiznala střelbu do Tibeťanů

Čínská vláda pokračuje v tvrdém postupu vůči Tibeťanům. Ve čtvrtek poprvé přiznala i střelbu do demonstrantů. Kulky zranily čtyři lidi. Čína též oznámila,...

Výběr článků

Načítám