Článek
Když v srpnu Trump oznámil novou strategii pro Afghánistán, ve které počítal se zvýšením počtu nasazených amerických vojáků, uvolnila se i pravidla pro provádění amerických náletů. Od té doby prudce stoupl počet shozených bomb i vypálených raket a také civilních obětí.
Tento nárůst jasně patrný, čísla z let 2016 a 2017 jsou nejvyšší od roku 2009, kdy mise OSN v Afghánistánu začala tyto oběti monitorovat. Tehdy zemřelo 388 lidí.
V roce 2016 zemřelo 250 a v roce 2017 pak 295 civilistů, což představuje meziročně sedmiprocentní nárůst. V letech 2012 až 2015 se počet mrtvých pohyboval níže, mezi 104 a 149 oběťmi. O intenzitě útoků svědčí i počet zraněných při náletech, v roce 2009 jich bylo 234, předloni už 340 a loni 336.
Na nálety připadlo 8,5 procenta z 3438 loni zabitých civilistů. Na americké letectvo připadlo 154 zabitých civilistů, na afghánské vzdušné síly pak 99.
Letos zřejmě přes pět tisíc bomb
Počet obětí odpovídá rostoucímu počtu Američany shozených bomb a odpálených raket. Loni se jednalo o 4361 kusů, přitom o rok dříve jich bylo 1337 a v roce 2015 jen 947. [celá zpráva]
Do konce letošního dubna jich bylo shozeno 1748. Pokud by Američané pokračovali stejným tempem, letos by shodili na Afghánistán přes 5000 kusů munice.
Civilní oběti při náletech
Mezinárodní pozorovatelé dodávají, že přístup je nyní úplně jiný než během předchozích pěti deseti let, kdy se mezinárodní síly snažily minimalizovat počty civilních obětí při aliančních operacích ať už vzdušných, nebo pozemních. Navzdory zpřísnění podmínek pro povolání vzdušné podpory byly často Američany vedené akce pozastaveny kvůli opakované kritice afghánského prezidenta Hámida Karzáího, že se neberou ohledy na civilisty.
Američané se snaží prostřednictvím náletů přivést k jednacímu stolu radikály z hnutí Tálibán, protože válka v Afghánistánu je nejdelší v americké historii – vleče se už 17 let. Je ale otázkou, jak velký efekt nálety mají. Tálibán je přítomen na 70 procentech území Afghánistánu. Bývalý poradce na ministerstvu zahraničí USA pro Afghánistán a Pákistán Barnett Rubin řekl, že letecká kampaň nemá žádný strategický efekt: „Vedou pořád stejnou válku.“
Masakr v Kunduzu
Posledním útokem, který si vyžádal řadu civilních obětí, byl nálet afghánského letectva z 2. dubna na absolventskou slavnost v madráse v provincii Kunduz. I když terčem měli být vysocí představitelé Tálibánu, 30 z 36 obětí byli žáci a studenti. Snímky následků náletu pomohly spíš propagandě Tálibánu než vládnímu úsilí. Afghánská vláda zpočátku civilní oběti popírala, po pár dnech to přiznala a až po měsíci nabídla odškodnění rodinám. [celá zpráva]
Mise NATO zdůrazňuje, že americké síly ani jednotky NATO nebyly do tohoto masakru zapojené, ale Patricia Gossmanová z organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch tvrdí, že svůj díl odpovědnosti Spojené státy a země NATO nesou: „Oni cvičí piloty, návodčí a poskytují veškeré vybavení.“