Článek
Duterte při své první návštěvy Číny mluvil o přerušení „vojenských a také ekonomických, i když ne společenských“ vztahů se Spojenými státy.
Jak by takovou změnu vztahů se zemí, která je hlavním ekonomickým i vojenským partnerem Filipín, provedl, prezident neupřesnil.
Duterte zopakoval názor, který dal najevo už na čtvrtečním čínsko-filipínském podnikatelském fóru v Pekingu. „Ohlašuji svůj rozchod se Spojenými státy. Amerika prohrála,“ prohlásil tehdy.
Pro Čínu vítaný obrat
Spojené státy tak mohou ztratit svého dlouholetého spojence v jihovýchodní Asii. Od roku 1992 sice nemají na souostroví žádnou základnu, ale Duterteho předchůdce Noynoy Aquino podepsal dohodu o obranné spolupráci, která umožňuje omezenou dočasnou americkou vojenskou přítomnost na souostroví.
Duterte už dříve naznačil, že odstoupí od společných vojenských cvičení s USA, i když říkal, že vojenské spojenectví tím nebude dotčeno.
Prezidentův krok může působit poněkud překvapivě, neboť Filipíny čelily velmi silnému čínskému tlaku kvůli nárokům Pekingu na sporná souostroví v Jihočínském moři. Některá leží i v oblastech výlučných ekonomických zájmů Filipín. Spojené státy Manilu podporovaly v odporu proti Číně, neboť chtěly zabezpečit klíčové lodní cesty a zastavit čínskou expanzi v oblasti.
Naopak pro Čínu je obrat velmi vítaný, protože mezinárodní arbitráž čínské nároky odmítla.
Ekonomické dopady
Také přerušení ekonomických vztahů s sebou nese nemalá rizika. Podle amerického ministerstva zahraničí představuje objem vzájemného zahraničního obchodu 25 miliard dolarů ve zboží a službách. Filipíny by také mohly přijít o zahraniční investice i o rozvojovou pomoc ve výši 150 miliónů dolarů.
Na Filipíny, kde žije 200 tisíc Američanů, také ročně míří 650 tisíc amerických turistů.
„Kdyby byly vztahy s USA zcela přerušeny, byl by to důvod k obavám, protože je na Filipínách mnoho amerických investic,“ řekl hlavní ekonom Capital Economists pro Asii Mark Williams.
Horší dopad by podle něj mělo na Filipíny. „Obrat k Číně by nepomohl, protože Čína je relativně malý investor,“ dodal.
Duterte přesto doufá, že by čínské investice pomohly. Zemi také otevřel čínským turistům, když zrušil omezení na jejich cesty kvůli sporům o ostrovy.
Agentura Reuters ve čtvrtek upozornila, že na nynějším podnikatelském fóru v Pekingu se podle filipínského ministerstva obchodu počítá s uzavřením kontraktů v hodnotě 13,5 miliardy dolarů.
Někdejší kolonie USA
Americko-filipínské vztahy jsou dlouhodobě dobré, kalí je však několik skvrn z minulosti. Když se Filipínci na konci 19. století vymanili ze španělského područí, udrželi si samostatnost jen nakrátko, v roce 1901 se staly americkou kolonií.
Ve čtyřicátých letech měly získat samostatnost, ale plán přerušila druhá světová válka. Filipíny obsadili Japonci. Tehdy se Manila dočkala nezávislosti, byl to však loutkový stát. Po porážce Japonska se Filipíny staly opět americkou kolonií, samostatnost získaly až v roce 1946.
Od té doby měly blízko k USA, až současný prezident dává najevo výhrady k Washingtonu, přičemž mnohdy volí hrubá slova.[celá zpráva]