Článek
Pro uspořádání referenda o "zdokonalení statusu a pravomocí" Krymu zvedlo ruku 61 z 64 poslanců, uvedla navečer mluvčí Nejvyšší rady Krymské autonomní republiky Olga Sulniková. Otázka, na kterou mají voliči odpovědět buď ano, nebo ne, zní: "Krymská autonomní republika má státní nezávislost a je součástí Ukrajiny na základě dohod a smluv."
O plánu vyhlásit referendum na Krymu informovala po poledni tisková mluvčí předsednictva parlamentu Oksana Kornijčuková: „V souladu s principy demokracie předsednictvo krymského parlamentu zvažuje jako jediné možné východisko ze situace v zemi uplatnit principy přímé demokracie. Jsme si jisti, že jenom vyhlášení celo krymského referenda o posílení statutu autonomie a posílení pozic obyvatel Krymu bude schopno rozhodnout o budoucnosti autonomní republiky bez vnějších tlaků.“ Doplnila, že parlament má plnou odpovědnost za budoucnost Krymu.
Podle ní je mír na Krymu ohrožen poté, co „se moci na Ukrajině neústavně chopili radikální nacionalisté podporovaní ozbrojenými skupinami“.
Referendum v Sevastopolu
Referendum zvažuje uspořádat Sevastopol, řekl agentuře Interfax komunistický poslanec Sergej Gavrilov: „Nyní jsem v Sevastopolu a tady taky připravují referendum o statutu města.” Uvedl to po setkání s novým starostou Alexejem Čalyjem a dodal: To je opravdový politik, dobrý hospodář schopný postarat se o bezpečnost města a zabránit, aby do města pronikali radikálové z Pravého sektoru.”
Sevastopol sice leží na Krymu, ale není součástí Krymské autonomní republiky a spadá pod ukrajinskou vládu.
Proruská demonstrace v Simferopolu
Rozhodnutí přišlo v den, kdy budovu parlamentu v Simferopolu obsadila ozbrojená skupina v uniformách bez insignií a vyvěsila tam ruskou vlajku. [celá zpráva]
V budově se zabarikádovala, ale umožnila poslancům v čele s předsedou parlamentu Vladimirem Konstantinovem vejít do budovy a jednat, jak měli naplánováno.
Ukrajina
Ve středu večer si střety u budovy parlamentu vyžádaly dvě oběti a asi třicet zraněných. Podle Kornijčukové to bylo „následkem bujícího politického extremismu a násilí, které ovládlo zemi“ a uvrhlo Ukrajinu do „totálního chaosu, anarchie a ekonomické katastrofy“.
Předseda krymského parlamentu ještě půldruhého dne před pádem Janukovyče plánoval referendum o budoucnosti Krymu. Zatímco ruskojazyční obyvatelé si přejí těsné vazby s Ruskem, vystěhovaní a navrátivší se krymští Tataři to odmítají a přejí si, aby Krym zůstal ukrajinský. [celá zpráva]