Ruské vlajky na vládních budovách na Krymu. Moskva bude krajany bránit

O obsazení sídla místní vlády i parlamentu skupinou lidí v uniformách bez insignií informoval jako první předák krymských Tatarů Refat Čubarov. Zprávu záhy potvrdila ruská agentura Interfax. Telefony v tamních kancelářích podle agentury AP nikdo nezvedal a nefungují webové stránky úřadů.

Budovy obklíčila policie. Ukrajinské ministerstvo vnitra nařídilo všem jejím složkám pohotovost. „Byla přijata opatření proti extremistickým akcím, aby situace v centru města neeskalovala do ozbrojené konfrontace,“ oznámil ministr Arsen Avakov.

Podle agentury Interfax okupují obě sídla zástupci sebeobrany etnických Rusů. Žádné požadavky nevznesli. Kromě vlajek ale vyvěsili i transparent s nápisem: Krym je ruský.

Agentura AP uvedla, že na dotazy novinářů reagovali ozbrojenci vhozením světlice do jejich středu.

Před sídlem parlamentu se už ve středu střetli etničtí Rusové a odpůrci takového kroku, především krymští Tataři. Množství lidí bylo v tlačenici zraněno a jeden muž přišel po infarktu o život.

Ruské ministerstvo zahraničí v souvislosti s vyhrocující se situací ve čtvrtek uvedlo, že bude bránit práva svých krajanů a „nekompromisně“ zareaguje na jakékoli porušení jejich práv.

Tataři se v minulých dnech postavili proti návrhům některých poslanců o opětovném připojení Krymu k Rusku. Moskva darovala Krym Ukrajině v roce 1954 jako projev „bratrského přátelství“ sovětských národů.

Krymští Tataři jsou původními obyvateli Krymu, poloostrov obsadili už ve 12. století. Před koncem druhé světové války je ale nechal Stalin hromadně deportovat na Sibiř, na Ural a do Střední Asie za údajnou kolaboraci s nacisty.

Teprve krátce před rozpadem Sovětského svazu jim byl povolen návrat. Nyní tvoří asi 13 procent obyvatelstva Autonomní republiky Krym. Žádají zpátky i půdu a majetky.

Opakovaně upozorňují na svoji diskriminaci jak ze strany Ukrajinců, tak Rusů.