Článek
Poslední z řady pokusů zastavit krveprolití na východě Ukrajiny už dopředu provázela velmi střídmá očekávání a naděje, že dojde k průlomu, byla minimální.
Německá kancléřka a francouzský prezident po skončení rozhovorů neuspořádali tiskovou konferenci a zamířili rovnou na moskevské letiště. I to napovídá, že k žádnému hmatatelnému posunu nedošlo.
Mluvčí Kremlu pouze řekl, že oba prezidenti i kancléřka se shodli na tom, že schůzka byla přínosná a že budou nadále pracovat na možnosti vypracovat společný dokument, který by prosadil příměří podle loňských mírových ujednání z Minsku.
„Tento text by měl být později postoupen ke schválení stranám konfliktu,” řekl Peskov.
| ČTĚTE TAKÉ |
|---|
| Francouzko-německý návrh počítá s autonomií pro separatisty |
| Putin přišel s protinávrhem, Ukrajina se bojí, že se velmoci dohodnou bez ní |
Také německý vládní mluvčí Steffen Seibert neoznámil žádné podrobnosti. Ke připravovanému dokumentu řekl, že bude založen na návrzích Merkelové a Hollandea a že bude obsahovat i podněty od Putina a Porošenka. Rovněž potvrdil Peskovovo ohlášení nedělní telefonické konference, která bude vedena za účasti představitelů Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny.
Nedělní telefonické konference by se měl kromě tří zmíněných státníků účastnit i ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Merkelová s Hollandem přicestovali do Moskvy pozdě odpoledne a z letiště se ihned vydali do Kremlu. Kancléřka v Berlíně ještě před odletem prohlásila, že není jisté, zda se dnes podaří dosáhnout dohody o příměří. [celá zpráva]
Jejím základem by měla být ujednání z Minsku, ve kterých se Kyjev a proruští separatisté loni v září shodli na klidu zbraní. Hollande vyjednání příměří považuje za první krok, nutná je podle něj všeobecná dohoda o řešení krize v oblasti Donbasu.
Otázka hranice
Páteční schůzce s Putinem předcházelo čtvrteční rokování v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, kterému Merkelová a Hollande svůj mírový plán představili.
Ačkoli má připravovaná mírová dohoda vycházet z minských protokolů, nově může podle informací médií odrážet aktuální frontovou linii, která se od září na východě Ukrajiny změnila ve prospěch proruských separatistů. Příměří podle minských dohod se nepodařilo prosadit.
Nová iniciativa Hollandea a Merkelové je považována za snahu utišit sílící hlasy v západních zemích, zejména v USA, které vybízejí k dodání zbraní Ukrajině, aby mohla čelit ofenzivě proruských povstalců, podporovaných vojensky Ruskem.
Prezident Barack Obama chce o případných vojenských dodávkách na Ukrajinu rozhodnout až po nynější diplomatické intervenci Berlína a Paříže.
Boje se rozhořely s novou silou
Boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty si na Donbasu vyžádaly již přes 5000 mrtvých. Na sklonku loňského roku se sice podařilo střety zmírnit, úplný klid zbraní ale nebyl nikdy dodržován. V posledních týdnech se situace vyhrotila a na východě Ukrajiny se opět vedou tvrdé boje.
Částečné humanitární příměří má do soboty platit v okolí města Debalceve, které je pod kontrolou armády. Z města, kde žilo přes 25 000 lidí, v pátek začali vojáci i separatisté evakuovat obyvatele, kteří před boji dosud neuprchli.
Nyní v Debalceve setrvává asi 3000 obyvatel. Většina z evakuovaných, kterých bylo zhruba 700, zamířila na území pod kontrolou Kyjeva, několik desítek lidí se uchýlilo do oblastí ovládaných rebely.