Článek
"Cílem nebylo zabít 69 lidí, cílem bylo zabít všechny," citovala ČTK Breivikova slova. Nejlákavějším terčem pro něj byla někdejší socialistická premiérka Gro Harlemová Brundtlandová, té chtěl uříznout nožem hlavu a nafilmovat to. V osudný den Brundtlandová navštívila ostrov Utöya jen několik hodin před masakrem.
Později Breivik dodal, že jeho cílem bylo v Oslu zabít celou vládu včetně ministerského předsedy.
Breivik během čtvrtečního výslechu přiblížil, jak se připravoval na atentáty. "Když jsem zaparkoval auto před vládními úřady, čekal jsem celonárodní poplach," řekl s tím, že po explozi očekával střet s policií. Cestou na ostrov Utöya však Breivika nikdo nezastavil a obžalovaný tam pozabíjel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické strany.
Přiznal, že se na útoky připravoval pomocí počítačových her World of Warcraft, kterou hrál celý rok, a Call of Duty: Modern Warfare. Označil je za simulátory války "používané všemi armádami světa". Podle něj je jejich hlavním cílem získat zkušenosti, jak bude člověk jednat.
Na hraní si vzal rok volna
Při hraní počítačových her ověřoval různé scénáře útoku: "Dospěl jsem k závěru, že je tu stoprocentní šance, že útoky selžou."
Když se ho zeptala žaloba, co dělal loni na Nový rok, odpověděl, že hrál hru. Dodal, že někteří lidé si vezmou rok volna, aby se věnovali golfu, a on udělal totéž při hraní World of Warcraft.
Na ostrově Utöya využil i laserový zaměřovač, který dříve používal i při hraní her: "Nekoupil jsem si ho kvůli hře, ale při hraní jsem se cvičil v jeho využití," uvedl.
Mezi červnem 2010 a březnem 2011 25krát navštívil střelecký klub v Oslu, aby získal zkušenosti a hlavně dostal licenci. Na zbraně, které si opatřil, pak vyryl jejich názvy odvozené z norské mytologie, jedna se jmenovala Mjölner jako Thörovo kladivo a další Sleipner jako jeho šestinohý kůň.
Na zádech také nosil batoh s 30 kilogramy kamení.
Volba cílů
Breivik původně uvažoval, že by nechal vybouchnout ve městě tři nálože v autech a pak by na malém motocyklu vyrazil v Oslu a okolí postřílet tolik lidí, kolik by jen šlo. Nakonec ale od plánu odpálit více bomb ustoupil. Ukázalo se, že tento plán je časově a logisticky velmi náročný. Jako komplikovaná se ukázala už výroba jedné. Navíc by bylo složité odvézt tři auta s bombami na různá místa ve městě.
Breivik také uvedl, že hledal vhodné terče. Původně si vybral královský palác, parlament a redakci deníku Aftenposten. Od útoku na královský hrad ustoupil jen kvůli tomu, že je royalista.
Pak jej zaujala budova veřejnoprávního rozhlasu NRK, protože to je „nejatraktivnější cíl v Norsku“.
Většinu manifestu opsal
První část výslechu byla věnována jeho radikalizaci a jeho vztahu k náboženství. Už ve středu se označil za "militantního křesťana", ale ne úplně věřícího. Ve čtvrtek hovořil o svém zájmu o zednářství, které prý posílilo jeho radikalizaci.
Poté vysvětlil, jak založil na Bahamách společnost, která prala špinavé peníze. Chtěl prý pomáhat ultranacionalistům. Získal asi milión švédských korun. Popřel, že by zkrachoval, kvůli čemuž se měl vrátit k matce. Údajně chtěl takto ušetřit peníze a sepsat svůj manifest.
Přiznal, že text svého manifestu 2083 - Evropské deklarace nezávislosti, který má 1800 stran, nijak dodatečně neupravoval, protože na to neměl čas, a že 60 procent z nich je opsaných. Sám napsal jen čtyřicet procent textu, především pasáže věnované boji. Podle něj je základem padesát stránek poznámek, které si udělal na setkání templářů v Londýně v roce 2002.
S 95 procenty textu souhlasí. Obhajoval i použití násilí. "Násilí je podstatou politických změn. "Zkusil jsem demokratickou cestu, ale novináři nepomohli. Jedinou možností je násilná revoluce," prohlásil Breivik, který upřesnil, že násilnou akci začal plánovat v roce 2006. Mělo jít o sebevražedný útok.
Na rozdíl od jiných skupin se rozhodl raději napadnout norskou politickou elitu než muslimy: "Není chybou muslimů, že sem byli pozváni." Kritizoval proto německou buňku Národněsocialistické podzemí, která zabila devět přistěhovalců.
Pozdrav pobuřoval pozůstalé, ustoupil od něj
Breivik pokaždé, když mu sundali pouta a on vstoupil do soudní síně, zvedl pravici se zaťatou pěstí. Vysvětlil, že to „symbolizuje sílu, čest a vzdor proti evropským marxistickým tyranům“.
Rodiny obětí si na to ale stěžovaly a tým obhájců Breivika jejich námitku přednesl obžalovanému. Ten od pozdravu ustoupil.
Breivik, který zabil 77 lidí, byl obžalován z teroristických činů a hrozí mu 21 let vězení, nebo internace v psychiatrické léčebně, pokud ho soud shledá nesvéprávným. Obžalovaný tvrdí, že zabíjel v sebeobraně v rámci boje proti multikulturalismu a muslimskému přistěhovalectví. Prohlásil, že by měl být buď osvobozen, nebo popraven. [celá zpráva]