Článek
Mnozí přeživší vzpomínají na to, jak jim v nouzi přispěchali na pomoc zcela neznámí lidé, jiní zase hovoří o náhodách, které jim zachránily život.
Teroristické útoky, které si dosud vyžádaly 132 mrtvých, se odehrály naráz na několika místech Paříže během pátečního večera, kdy se venku bavily desetitisíce lidí.
Nejvíc mrtvých zůstalo v koncertním sále Bataclan, kde hrála pro 1500 diváků ve vyprodaném sále americká kapela The Eagles of Death Metal. Po 45 minutách vystoupení přerušily první výstřely, lidé si ale dlouho mysleli, že jde o dělbuchy a trvalo jim, než si uvědomili, co se doopravdy děje.
Jako vítr v obilí
"Otočil jsem se a viděl dva mladé muže kolem 25 let s kalašnikovy. Řekli nám, ať si lehneme na zem... stříleli, ale občas přestali. Podívali jsme se na ně, nevěděli jsme, jestli to jsou ostré náboje, nebo ne, ale pak jsem viděl, jak někoho zastřelili, a bylo mi to jasné," řekl mladý Francouz Jerome Bartelemy BBC.
BEZ KOMENTÁŘE: Policie a armáda v ulicích PařížeVideo: Reuters
Téměř surreálný popis událostí poskytli deníku Libération tři přátelé Gregoire, Thomas a Nicolas, kteří se na koncert vypravili společně. "V baru stříleli na všechny. Pak jsme viděli nějaký pohyb v davu. Bylo to jako poryv větru v obilném poli. Všichni padali k zemi, mrtví, zranění i ti živí."
Třiadvacetiletý Pařížan David sledoval metalovou skupinu z balkónu a jako znalec počítačové hry Counter-Strike si prý rychle uvědomil, že to, co slyší, by mohla být palba z automatů. Pohlédl do sálu pod sebou a viděl, že tam lidé začínají padat na zem.
Visel na mříži, musel se vrátit do sálu
"Pochopil jsem, že je to útok, protože byl cítit střelný prach. Zavolal jsem na ostatní, aby si lehli na zem," řekl agentuře AFP. Začal pak hledat únikový východ, ale dostal se do slepé uličky - k oknu, "které bylo sedm metrů nad zemí". Pak se ozvala střelba i na balkoně a David se zavěsil za mříže u okna do ulice a objevil se tak na tragickém videu, které natočil jeden z novinářů listu Le Monde.
Francouzský novinář natočil útok v koncertní síni Bataclan v PařížiVideo: Daniel Psenny, Reuters
Jeden z teroristů jemu a dalším divákům pak nařídil vrátit se na balkón v sále a posadit se. Celou tu dobu další atentátníci dole stříleli, řekl David AFP.
"Bylo to hrozné, ta bezmoc. Dole to byla jatka, zabíjeli všechny. Jeden člověk začal s teroristou vyjednávat a požádal o 20 minut. Přijal to, ale hrozil, že vyhodí všechno do vzduchu. Představte si tu bezmoc, kdybych měl zbraň, raději bych střílel, než abych čekal na to, až pojdu," řekl David.
Pak přišel ohlušující výbuch a náhlé ticho. Teroristé to vzdali a řekli si, že se odpálí. David běžel směrem k policistům. "Říkal jsem si jediné - jít pořád dopředu a nedívat se zpět."
Dělali, že jsou mrtví
Australan John Leader byl na koncertě s 12letým synem a na chvíli, kdy se v sále začalo střílet, nikdy nezapomene.
"Najednou se rozsvítila světla... Všichni ztichli, bylo ticho jako v kostele. Slyšeli jsme jen bum, bum, bum," řekl muž britskému deníku The Daily Telegraph. Lidé podle něj byli zkamenělí strachy a báli se, že hlaveň za chvíli namíří právě na ně. "Každému běželo hlavou: jestli se pohnu, jsem mrtvý."
Třiatřicetiletý Loic Wiels zase AFP vysvětlil, že v prvních chvílích v sále nikdo nechápal, co se děje. "Cítil jsem, že na podlaze je krev, jak lidé kolem mě padají. Zasáhly mě třísky odlomené kulkami, na balkóně nad námi ale v té chvíli lidi nic zlého netušili."
"Ležela jsem v krvi cizích lidí a čekala jsem, až nějaká kulka ukončí můj dvaadvacetiletý život," napsala na sociálních sítích jihoafrická studentka Isobel Bowderyová. Poděkovala také ostatním v sále za to, že jí pomohli překonat nejtěžší chvíle, zvláště "muži, který mě uklidňoval a riskoval život, když mě vzlykající zakryl svým tělem".
Angličan Michael O’Connor po útoku instinktivně zalehl svou přítelkyni, aby ji chránil. Oba prý přežili jen proto, že předstírali, že už jsou mrtví.