Úřady zakázaly alkohol, devítidenní smutek za Fidela Castra začíná

Státní smutek potrvá až do 4. prosince, kdy proběhne pohřeb. Castrovy pozůstatky již byly zpopelněny. Urna s popelem bude při přesunu na místo pohřbu kopírovat trasu revolucionářů při jejich tažení v roce 1959.

Na neděli jsou zároveň hlášena shromáždění na Castrovu počest. Shromáždění se mají konat na havanském náměstí Revoluce a ve druhém největším městě Santiago de Cuba na východě země.

Noviny na jedenáctimiliónovém ostrově vyšly ve smutečním černém vydání místo obvyklé červené, která je barvou oficiálního deníku kubánské komunistické strany Granma, nebo modré, což je barva listu komunistické mládeže Juventud Rebelde.

Agentury informovaly, že na univerzitě v Havaně, kde Castro studoval na konci 40. a začátku 50. let právo, studenti mávající vlajkami hromadně zpívali „já jsem Fidel“.

„Fidel nezemřel, protože lidé jsou Fidel,“ křičel podle Reuters místní studentský vůdce, „Já jsem Fidel,“ dodal a ostatní se k němu přidávali.

V ulicích Havany byl po oznámení Castrova úmrtí klid, některé jindy rušné restaurace ale byly téměř prázdné. Někteří Kubánci stejně jako jindy vyráželi pro zeleninu na trh a pro maso do státních prodejen.

„Obvykle máme plno, ale dnes přišli jen turisté, možná několik Kubánců. Obvykle je to naopak. Zdá se, že Kubáncům přijde divné užívat si tak brzy po Fidelově smrti,“ řekl Reuters Raúl Tamayo z oblíbené restaurace La Roca v centru metropole.

V soukromých rozhovorech se podle agentury AP objevuje naděje, že smrt Fidela Castra by mohla Kubě umožnit rychlejší přechod k otevřenější, bohatší budoucnosti pod vedením jeho bratra Raúla.

Smrt Castra vzbudila pozornost po celém světě. Již od sobotního rána přicházely reakce od zahraničních i českých politiků.

Některé byly uctivé, jiné bez servítků. Třeba podle nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa byl Castro brutální diktátor, český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zase uvedl, že doufá, že na Kubě dojde k obnovení svobody a demokracie. [celá zpráva]

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) poznamenal, že i diktátoři „překračují práh Věčnosti“, a vyjádřil přání, aby nebyli nahrazováni diktátory novými.

Pozdvižení na sociálních sítích vzbudil kanadský premiér Justin Trudeau. Ten sice připustil, že Castro byl „kontroverzní“, následoval však výčet diktátorových zásluh a úspěchů.

„Jak Castrovi příznivci, tak jeho kritici uznávali jeho neuvěřitelnou oddanost a lásku ke kubánskému lidu, který choval ke svému ‘el Comandante’ nehynoucí city,” napsal premiér v tiskovém prohlášení.

Trudeau za svá slova sklidil všeobecnou kritiku. „Diktátor, který ‚svým‘ lidem upíral základní svobody. Disent byl brutálně potlačen, měl byste se za tento nesmysl stydět,“ vzkázala premiérovi novinářka a spisovatelka Joan Smithová.

Mezi ohlasy chybí reakce české hlavy státu. Hradní mluvčí sice v sobotu uvedl, že by se prezident Miloš Zeman mohl vyjádřit později během dne, do nedělního rána se tak však zatím nestalo.

Podle odhadů profesora politologie Rudolpha J. Rummela Castrův režim v letech 1958–87 z politických důvodů popravil mezi čtyřmi a 33 tisíci lidí. Podle Černé knihy komunismu režim popravil 15 až 17 tisíc lidí.

Pod vedením Castrova přítele a spolubojovníka Ernesta Che Guevary rovněž probíhala perzekuce kubánských homosexuálů. Mnozí z nich byli odvlečeni do koncentračních táborů, nebo dokonce popraveni.