Zářivé skvrny na Ceresu dál motají vědcům hlavy

Fotografie byly pořízeny sondou Dawn 14. a 15. dubna ve vzdálenosti zhruba 22 000 km od severního pólu planetky. Dvě jasně zářící skvrny na trpasličí planetě, která je s průměrem 975 kilometrů největším objektem obíhajícím mezi drahami Marsu a Jupiteru, přitom byly sondou pořízeny už ze vzdálenosti 83 000 kilometrů. [celá zpráva]

Přestože nejnovější snímky byly pořízeny z výrazně bližší vzdálenosti, vědcům k rozuzlení hádanky stále nepomohly. „Nejjasnější místo je pro naši kameru stále příliš malé, zároveň je ale jasnější než cokoliv jiného na Ceresu,“ podotkl Andreas Nathues, který se věnuje výzkumu sluneční soustavy v německém institutu Maxe Plancka.

Šéf mise Dawn už dříve prohlásil, že by jasné skvrny mohly být ve skutečnosti vulkánem, jedním dechem ale dodal, že „si budeme muset počkat na lepší rozlišení, než budeme moci dělat jakékoliv závěry“.

S konkrétními závěry jsou vědci opatrní především proto, že zářivost skvrn je poměrně neobvyklá. „Je to pro nás stále velká záhada,“ prohlásil Nathues.

Vědci tak nyní čekají na konec dubna, kdy by se sonda Dawn měla přiblížit k trpasličí planetě Ceres na vzdálenost 13 500 km. Během nadcházejícího roku by se měla sonda přiblížit k největšímu objektu obíhajícímu mezi drahami Marsu a Jupiteru až na vzdálenost menší než 300 km.

Ceres je vůbec prvním objeveným objektem, jenž obíhá mezi drahami Marsu a Jupiteru. Poprvé jej člověk spatřil už v roce 1801. Se svým průměrem 975 kilometrů je zároveň největším objektem v dané oblasti a svojí hmotností představuje téměř třetinu hmotnosti všech asteroidů v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.