Na Ceresu se objevily skvrny. Vědci netuší proč

Snímky trpasličí planety, která je s průměrem 975 kilometrů největším objektem obíhajícím mezi drahami Marsu a Jupiteru, pořídila sonda Dawn. Ta je nyní ve vzdálenosti víc než 40 tisíc kilometrů od planetky, stále se k ní ale přibližuje a chystá se na bližší průzkum.

A právě vzdálenost představuje pro vědce v současnosti největší problém. V první půlce února totiž kamerové systémy sondy zaznamenaly na Ceresu pouze jednu jasnou skvrnu. Jak se ale sonda přibližuje, ukázala se hned vedle první velké skvrny druhá menší.

„Na snímcích Ceresu můžeme vidět, že jasná skvrna má hned vedle sebe menšího společníka,“ prohlásil Chris Russell, šéf mise Dawn. „To naznačuje, že může jít o vulkán. Budeme si ale muset počkat na lepší rozlišení, než budeme moci dělat jakékoliv závěry.“

S jakýmikoliv závěry jsou vědci opatrní především proto, že zářivost skvrn je poměrně neobvyklá. Sonda totiž větší skvrnu byla schopna zachytit už ze vzdálenosti 83 000 kilometrů.

„Nejjasnější místo je pro naši kameru stále příliš malé, zároveň je ale jasnější než cokoliv jiného na Ceresu,“ podotkl Andreas Nathues, který se věnuje výzkumu sluneční soustavy v německém institutu Maxe Plancka.

Své nadšení z nového objevu Nathues ani v nejmenším neskrývá. „Je to opravdu nečekané a je to pro nás stále velká záhada,“ prohlásil.

Bližší informace o původu skvrn by měli mít vědci k dispozici během nadcházejícího týdne. Sonda Dawn se totiž k trpasličí planetce přiblíží natolik, že její kamerový systém bude schopen pořídit detailnější snímky celého povrchu. Na jeho mapování bude mít rok a půl.

Na svou dalekou cestu se sonda Dawn vydala v září 2007. Během pozorovací mise se se svým prvním cílem setkala v polovině roku 2011, konkrétně šlo o planetku Vesta – třetí největší a druhé nejhmotnější těleso své kategorie. Vesta se stejně jako Ceres nachází mezi drahami Marsu a Jupiteru.

Po průzkumu první planetky zamířila díky iontovým motorům sonda Dawn na sklonku roku 2012 na druhou část své výpravy – k trpasličí planetě Ceres. Zde bude stejně jako v okolí Vesty shromažďovat data o gravitačním poli a spektrometrii hornin.

Ceres je vůbec prvním objeveným objektem, jenž obíhá mezi drahami Marsu a Jupiteru. Poprvé jej člověk spatřil už v roce 1801. Se svým průměrem 975 kilometrů je zároveň největším objektem v dané oblasti a svojí hmotností představuje téměř třetinu hmotnosti všech asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.