Článek
„Oblast přistání v kráteru Jezero nabízí geologicky bohatý terén s útvary starými až 3,6 miliardy let, které by potenciálně mohly poskytnout odpovědi na důležité otázky planetární evoluce a astrobiologie. Získání vzorků z této unikátní oblasti způsobí převrat v našem pohledu na Mars a na jeho schopnost ukrývat život," je přesvědčen šéf vědeckých misí NASA Thomas Zurbuchen.
Kráter Jezero je pojmenován po městě v Bosně a Hercegovině. Předpokládá se, že v minulosti byl skutečně jezerem s vodou.
Pátrání po životě
Konkrétním místem přistání má být deltové ústí pradávné řeky či jeho blízké okolí. Bývalá řeka se kdysi vlévala do zhruba 45 kilometrů širokého a přibližně 500 metrů hlubokého kráterového jezera.
Právě to je podle expertů příhodná lokalita, kde Mars 2020 může pátrat po stopách mikrobiálního života a zároveň pokračovat ve výzkumu historie a vývoje rudé planety.
„Prvním faktem přitahujícím pozornost je, že jezera na Zemi jsou velmi vhodná pro život – a také tam život je. Druhým, že delty jsou mimořádně dobré pro uchování známek biologického života, jakéhokoli důkazu života, který kdysi mohl existovat ve vodě tohoto jezera anebo na rozhraní vody a sedimentu,“ objasnil výběr místa vědec Kenneth Farley z Laboratoře tryskových pohonů (JPL) NASA, který se projektu účastní.
Pokročilejší vybavení
Při vývoji Marsu 2020 vědci vycházejí z úspěšného vozítka Curiosity, které na sousední planetě bádá od srpna 2012. Nový robotický výzkumník bude mít také hmotnost přibližně kolem jedné tuny a bude vybaven jaderným termoelektrickým generátorem.
Mars 2020 využije přistávací systém s jeřábem vybaveným raketami, který se po sestupu atmosférou bude vznášet nad povrchem a rover na něj opatrně spustí. Půjde ale o vyspělejší systém TRN (Terrain Relative Navigation), který bude vyhodnocovat terén pod sebou a navede jeřáb nad místo mimo nebezpečné útesy, velké balvany a písečné pasti, přes něž by bylo obtížné přejet. Tato úskalí se v „deltě“ u kráteru Jezero nacházejí.
Přístrojové vybavení budoucího robotického výzkumníka na Marsu bude pokročilejší. Podle dřívějších informací NASA se vybralo sedm přístrojů.
Úplnou novinkou nebude kamerový systém Mastcam-Z se zoomem, který umí pořizovat panoramatické i spektroskopické snímky, ale další zařízení ano – SuperCam dokáže díky chemickému a mineralogickému rozboru zjistit organické látky v povrchových horninách, zatímco přístroj PIXL bude na povrchu Marsu pátrat po chemických prvcích.
Složení vzorků půdy a možný obsah organických látek bude zkoumat i zařízení SHERLOC, geologické podloží má pomocí radaru probádat přístroj RIMFAX.
Výroba kyslíku
Důležitým aparátem pro budoucí lidské výpravy je MOXIE. Má totiž zkoušet výrobu kyslíku z atmosféry Marsu, kterou tvoří oxid uhličitý. Ve výbavě bude i „meteorologická stanice“ MEDA, která bude zaznamenávat údaje o prostředí v okolí vozítka, jako je teplota, vlhkost, velikost a tvar prachových částic a rychlost a směr větru.
Náklady projektu se mají pohybovat kolem 1,9 miliardy dolarů (43,3 miliardy Kč). Na první pohled nejde o nic levného, nicméně je to přibližně o 600 milionů dolarů méně než prostředky vynaložené na misi Curiosity, jak poznamenal web Spaceflight Now.
Startovací okno pro odlet Marsu 2020 ze Země se otevře 17. července 2020 – s předpokládaným přistáním na rudé planetě 18. února 2021.
Kde dosedne evropská sonda?
O místě přistání na Marsu bádají i účastníci evropsko-ruské mise ExoMars, která má startovat rovněž v roce 2020 a na planetě též začít pracovat roku 2021.
Pracovní skupina letos v listopadu doporučila oblast Oxia Planum jako místo přistání pro rover a povrchovou vědeckou platformu, které připravuje společně Evropská kosmická agentury (ESA) a ruská vesmírná korporace Roskosmos k vyslání na Mars.
Návrh nyní prochází interní revizí v obou agenturách, přičemž oficiální výběr místa přistání se očekává v polovině příštího roku. Dalším zvažovaným kandidátským místem je Mawrth Vallis.
Cílem programu ExoMars je také pokusit se zjistit, zda někdy na Marsu existoval život. Planeta totiž v minulosti oplývala vodními obdobími, ovšem dnes je její suchý povrch vystavený působení velkých dávek radiace, připomíná ESA na svých internetových stránkách.
Novinky již informovaly o tom, jakými náročnými testy musí přístroj procházet. [celá zpráva]
A to proto, že poslední evropský pokus o přistání roverového vozidla na povrchu rudé planety skončil v roce 2016 zklamáním, když se sonda Schiaparelli dostala mimo kontrolu a narazila do červeného písku. [celá zpráva]
K Marsu se již nyní blíží i jiná sonda, americké zařízení InSight. Robotický modul se pak má doslova zavrtat do povrchu a zkoumat hlubiny rudé planety. K jejímu přistání má dojít „za chvíli“, naplánováno je pondělí na 26. listopadu v místě zvaném Elysium Planitia. [celá zpráva]