Evropská sonda dopadla na povrch Marsu rychlostí 540 km/h. Počítač se spletl

Sonda se odmlčela pár sekund před plánovaným přistáním, do té doby šlo všechno podle plánu. Pak ale počítač sledující rotaci sondy ukázal maximální hodnoty a spustil sérii chyb v dalších výpočtech. Navigační systém v jejich důsledku indikoval, že se sonda nalézá níže, než ve skutečnosti byla, takže se předčasně aktivovaly brzdné a přistávací mechanismy.

„Chybné informace vygenerovaly odhadovanou výšku, která byla negativní, tedy pod úrovní povrchu. To vyvolalo předčasné rozvinutí padáku a tepelného štítu, krátké zažehnutí brzd a nakonec aktivaci pozemních systémů, jako kdyby už Schiaparelli přistála. Ve skutečnosti byla sonda stále ve výšce okolo 3,7 kilometru,“ oznámila ESA.

Modul, který na palubě orbitální sondy TGO letěl k Marsu sedm let, než se od něj odpoutal, měl kromě jiného zkoumat, jestli je na planetě život. Není pravděpodobné, že existuje na povrchu, ale není vyloučené, že v podzemí přežívají mikrobi.

Zpomalení modulu z rychlosti 21 000 kilometrů v hodině a hladké dosednutí na Marsu měla vedle zmíněných zařízení zajistit také nárazníková konstrukce na jeho spodku. Ani ta ale nemohla zabránit zničení celého modulu.

Bylo to už druhé neúspěšné přistání evropského modulu na Marsu. Poprvé v roce 2003 neuspěl britský modul Beagle 2, který po odpoutání od mateřské lodi beze stopy zmizel.

Na Marsu úspěšně přistáli Američané, jejichž sonda Curiosity tam podnikla i úspěšné vrty. [celá zpráva]

Projekt Schiaparelli byl součástí širšího programu označovaného jako ExoMars, který počítá s tím, že se evropští experti včetně ruských připojí k americkému výzkumu. Jak upozornil britský list The Guardian, příští mise ESA je plánována na rok 2018 a nástupce modulu Schiaparelli by mohl na povrchu Marsu operovat o dva roky později, přičemž se počítá s tím, že provede průzkumné vrty až v hloubce dva metry.

Svoji sondu na Mars rovněž plánují vyslat Spojené arabské emiráty. [celá zpráva]