Článek
Do průzkumu se v září zapojila asi tisícovka lidí starších 15 let. Přibližně 80 procent respondentů souhlasilo s existencí základních škol s rozšířenou výukou, speciálních škol pro handicapované žáky i takzvaných základních škol praktických, kde se vzdělávají zejména děti s lehkým mentálním postižením.
Nejmenší podporu měla víceletá gymnázia, s jejichž zřizováním souhlasilo 70 procent lidí.
Nesouhlas i u sluchově či zrakově postižených
Ve srovnání s rokem 2014 se názory lidí na diferenciaci škol pro děti ve věku povinné docházky prakticky nezměnily.
Zatímco u praktických a speciálních škol nehrálo v postojích roli vzdělání respondentů, víceletá gymnázia a základní školy s rozšířenou výukou měly větší podporu u vysokoškoláků.
Vedle dětí s tělesným handicapem lidé souhlasí, aby se v běžných třídách vzdělávali cizinci a mimořádně nadaní žáci. Více než tři pětiny souhlasily, aby se v běžných třídách vzdělávaly romské děti.
Přetrvává negativní postoj ke vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením v běžných třídách. Souhlasilo s ním 15 procent lidí, v roce 2014 jich bylo 13 procent.
Nesouhlas s integrací převažoval také v případě dětí se sluchovým a zrakovým postižením.
Klesla podpora vzdělávání cizinců
Vedle dětí s tělesným handicapem lidé souhlasí, aby se v běžných třídách vzdělávali také cizinci a mimořádně nadaní žáci.
Více než tři pětiny dotázaných souhlasily, aby se v běžných třídách vzdělávaly romské děti. Přibližně třetina se ale postavila proti tomu.
Ve srovnání se situací před dvěma lety klesla podpora vzdělávání cizinců v běžných školách. Letos s tím souhlasilo 70 procent lidí, v roce 2014 jich bylo 78 procent. Autoři průzkumu vidí možné vysvětlení ve změnách nálad způsobených migrační krizí.
Obdobná situace nastala u jednoznačné podpory integrace tělesně postižených dětí. Rozhodně s ní souhlasilo 24 procent lidí, před dvěma lety rozhodný souhlas vyjádřilo 33 procent respondentů. Celkový podíl souhlasných odpovědí se snížil ze 73 na 69 procent.
U lehce mentálně postižených posílil jednoznačný nesouhlas. Autoři průzkumu to vysvětlují bouřlivými debatami kolem novinek, které od září začaly platit v přístupu ke společnému vzdělávání. [celá zpráva] Další vývoj podle nich bude záležet na tom, jaké zkušenosti novela přinese.