Článek
Ve své studii při laboratorních testech výzkumníci použili stejnou stopovou koncentraci kokainu, která je v evropských řekách a vodních systémech v důsledku nelegálního užívání narkotik, především pak v blízkosti velkých měst.
Úhoři byli vystaveni 20 miliardtinám gramu kokainu na litr vody po dobu 50 dní. Při pozorování se úhoři jevili hyperaktivní a jejich svaly vykazovaly známky vážných poškození včetně rabdomyolýzy – rozpadu vláken kosterních svalů – a otoků.
I poté, co absolvovali deset dní „na odvykačce“, tedy v čisté vodě, měli úhoři stále poškozené svaly a zvýšenou hladinu kortizolu. Tento stresový hormon může způsobovat úbytek tuku, ovšem úhoř říční potřebuje tukové rezervy, aby zvládl úspěšně migraci do Sargasového moře v západním Atlantiku, kde se úhoři třou.
„Všechny tkáně zasažené kokainem hrají klíčovou roli při přežití úhoře,“ řekla Anna Capaldová z Neapolské univerzity Fridricha II., která studii zveřejněnou v odborném časopise Science of the Total Environment vedla.
„Je tedy pravděpodobné, že úhoři vystavení kokainu mají sníženou výkonnost. Poškozené žábry například mohou snížit jejich schopnost dýchat, poškozené svaly jejich schopnost plavat,“ doplnila.
Kokain je i ve Vltavě. A nejen ten
Předchozí studie zjistily přítomnost kokainu v mnoha evropských řekách včetně Vltavy nebo londýnské Temže. Dopad nelegálních drog stejně jako například antibiotik a dalších znečišťujících látek na úhoře může být ještě závažnější.
„Ve znečištěné řece je nejen kokain, ale například i morfium, pesticidy, těžké kovy, fenoly a antibiotika,“ připomněla Capaldová. „Všechny tyto látky spolu mohou vzájemně reagovat s nepředvídatelnými následky. Takže poškození, která může úhoř utrpět, závisí na typu kontaminace vodního toku, jež je spojená s okolními lidskými aktivitami.“
Podle ní je třeba provést další výzkum s cílem zjistit, jak může svalové poškození úhořů ohrozit jejich migraci a šanci na rozmnožení, a také to, jak může i stopové množství kokainu způsobit tak velké poškození úhoří fyziologie.
Loni například zjistili čeští odborníci, že v tělech ryb, konkrétně tehdy zkoumaných pstruhů, mohou být i antidepresiva z čističek. [celá zpráva]
