Článek
Už samotný název semináře „Je výuka dějepisu na českých školách neutrální nebo ‚prosovětská‘?“, který ve Sněmovně připravil Václav Klaus ml. (ODS), vyvolal rozpaky.
„Název zní velmi provokativně. Výuka dějepisu nemůže být hodnotově neutrální. A to proto, že žijeme v evropské euroatlantické civilizaci, která je zakotvena v určitém hodnotovém systému, jak byl vytvořen antickou, křesťanskou a částečně židovskou kulturou,“ řekl uznávaný historik, autor učebnic dějepisu či popularizační literatury Petr Čornej.
„Neseme je v sobě a nemáme možnost se z nich vymanit, protože v rámci historické paměti je to naše DNA,“ dodal.
Nicméně zdůraznil, že školní dějepis musí být neutrální politicky a nábožensky, tudíž by neměl vstříc zájmům žádné politické strany. „A pokud se nejedná o školy církevní, tak by neměl preferovat žádná náboženství,“ řekl. Přesto by však podle něj měla výuka vést k respektu k různým náboženským proudům.
| Co stojí ve zprávě BIS |
|---|
| Sovětský svaz prohrál studenou válku, ale sovětskou propagandu nikdo neporazil a její kontinuální vliv nenarušil. Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, resp. literatury (národní obrození). Trvající vliv sovětské propagandy a fakt, že Rusové ovládají moderní dějiny (Orwell: Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá současnost, ovládá minulost.), tvoří základ pro současné ruské vlivové operace všeho druhu, a tedy hybridní strategie. |
Vyjádření BIS ostře zkritizoval. Podle něj nebyla poznámka okrajová. Domnívá se, že ji agenti do zprávy dali záměrně, aby rozpoutali diskuzi, či kampaň, což se povedlo.
„Naprosto mě rozčílila, dotkla se mě osobně a musela se dotknout tisíců poctivých učitelů dějepisu, protože se se jim předhazuje něco, co není pravda,“ řekl Čornej.
Podle něj po sovětském vlivu na dějiny nemůže být v učebnicích vydaných po roce 89 ani památky. „Naší prioritou bylo naprosto přehodnotit výklad, který do té doby existoval, opustit marxistickou terminologii a vrátit české dějiny do evropských souvislostí,“ vysvětlil s tím, že jen on sám v 90. letech pořádal stovky přednášek pro učitele o pojetí historie.
Velká bolest
Připustil ale, že pro výuku moderních dějin je ve školách příliš málo času. Odmítl, aby se dějiny učily pozpátku, protože se vyvíjejí v příčinách. Přiznal také, že popsat přesně novodobé dějiny je potíž.
„Je to velký problém a velká bolest. Táhlo se to už od Rakouska-Uherska, protože k současným dějinám je malý odstup. Žijí tady pamětníci, kteří mají svůj vlastní pohled, politická reprezentace, která má taky svůj pohled, jak by měly být podávány,“ uvedl.
Rozhořčení nad zprávou BIS neskrýval ani další historik Petr Pánek a nad smyslem sdělení kroutil hlavou.
„Nedovolil bych si tvrdit, že to tam dali záměrně. Nejsem příznivcem konspirací. Jestli je to hloupost, to nevím. Učitelská obec se ozvala, žádala vysvětlení a dostala omluvu, že si to nikdo pořádně nepřečetl. Uráží to autory učebnic, historiky a pedagogy,“ pohoršoval se.
Více hodin historie zejména učňům
Popsal také, jak se do přípravy učebnic zapojovala řada zájmových skupin, takže není možné, aby byly psané podle představ jediné z nich.
Kromě toho se přimluvil o zredukování přebujelého obsahu učiva. „Je toho čím dál víc, musíme tedy i škrtat, vybírat podstatné a nepodstatné. Svět, ve kterém jsme se učili, už je úplně jiný, jsou jiné priority. Žák by se měl v tomto světě orientovat, aby se naučil v něm žít. Ale my jsme rádi, když si na konci školy pamatuje 20 procent,“ uvedl.
Zejména žákům odborných škol by se prý měla navýšit hodinová dotace na výuku moderních dějin.
Jeho kolega Vít Vlnas zase rozcupoval kritiku národního obrození ze zprávy BIS coby součást prosovětské propagandy. Připomněl všechny panslovanské a rusofilní proudy, které byly součástí tehdejší veřejné debaty včetně faktu, že k rusofilství měl sklony i Tomáš Garrigue Masaryk, který si však byl vědom rozdílu mezi „Tolstým“ a „samoděržavím“.
Také podle něj nemůže být výuka hodnotově neutrální. „Například výuka o plynových komorách, protože se učitel na jednu stranu postavit musí,“ uvedl.