Článek
„Technika by mohla vést k lepšímu porozumění vizuálnímu vnímání a odhalit nové cesty k léčbě barvosleposti,“ nechal se podle stanice NBC News slyšet spoluautor studie Gang Han z Massachusettské univerzity.
Technologie spočívá v tom, že se do očí vpraví nanočástice, které posléze fungují jako receptory schopné zachytit pro člověka běžně neviditelné infračervené světlo (jež vyzařují všechny teplé objekty) – to pak převádějí do viditelného spektra. Nanočástice byly doplněné o proteiny, aby se udržely na sítnici.
U hlodavců, na nichž byla metoda vyzkoušena, trvala schopnost vidět infračervené světlo nepřetržitě zhruba deset týdnů, aniž by tím podle vědců bylo narušeno jejich běžné vidění. Když pak efekt vyprchal, zůstaly myši bez jakýchkoliv následků, tvrdí badatelé.
| ČTĚTE TAKÉ |
|---|
| Bioložka z Akademie věd se plaví na ledoborci v Antarktidě. Led vědce na kýžené místo nepustil |
Aby se vědci ujistili, že změna skutečně funguje, učinili množství pokusů. Myším, které preferují tmu, dali například opakovaně na výběr ze dvou krabic – jednu neosvětlenou a druhou nasvícenou infračerveným zářením, jež by pro hlodavce za normálních okolností bylo neviditelné. Myši si vždy vybraly zcela tmavou krabici.
„Někdy to bylo trochu strašidelné. Ukazujete myším různé obrazce, které sami nevidíte, je to jen prázdná obrazovka. Ale myši je určí správně,“ komentoval jiný z pokusů v časopise Nature další spoluautor Tchien Süe z čínské Vědecko-technické univerzity.
Obavy ze zneužití
Zpráva o senzačním objevu ale prakticky vzápětí vyvolala obavy z možného zneužití při genetické modifikaci člověka. Sami objevitelé naznačili, že novinka by v budoucnu šla využívat nejen k léčbě, ale i k získání „superschopností“ u lidí.
„Mohli bychom například vidět oblohu úplně jiným způsobem než nyní,“ citovala Hana NBC News. Například neurovědec Glen Jeffrey z londýnské University College se v reakci přes tutéž stanici proti podobným nápadům ostře ohradil. „Vpichování čehokoliv pod sítnici je riskantní a nikdy by se k tomu nemělo přistupovat, pokud k tomu není jasné medicínské odůvodnění,“ napsal. „Netuším, jak by to mohlo lidem prospět, a nikdy bych nepodpořil, aby se něco takového zdravým lidem aplikovalo,“ dodal.
Stále přitom doznívá skandál okolo kontroverzního čínského vědce Che Ťien-kchueje, jenž modifikoval lidská embrya. Z těch se narodila dvojčata, jež mají být imunní vůči viru HIV a podle některých vědců mohou mít i uměle zvýšenou inteligenci. Čínské úřady se nicméně od pokusu distancovaly – vědec přišel o práci a Peking ohlásil zpřísnění pravidel pro pokusy týkající se genetické modifikace.