Článek
Soud v pátek zprostil také spoluobžalované exšéfy rozvědky Ondreje Páleníka i Milana Kovandu a zpravodajce Jana Pohůnka. Státní zástupce Rostislav Bajger podal na místě odvolání. Všichni, kromě Nečasové, se práva na odvolání vzdali. Nečasová na vyhlášení rozsudku nepřišla.
„Soud dospěl k závěru, že obžalovaní svým jednáním nenaplnili skutkovou podstatu přečinů, které jsou jim kladeny za vinu obžalobou vrchního státní zastupitelství,“ uvedla v odůvodnění rozsudku soudkyně Králová. Odmítla ale kvůli utajovaným informacím probíraným v rámci hlavního líčení veřejně zdůvodnit své rozhodnutí.
„Pokud se týká podrobného zdůvodnění, bohužel vzhledem k tomu, že řada skutečností, které vedou soud k tomuto rozhodnutí o zproštění všech obžalovaných je vedena v režimu utajovaných skutečností, nemohu je nyní veřejně prezentovat, proto musím odkázat na písemné vyhotovení rozhodnutí,“ prohlásila Králová.
Podle Bajgera je rozhodnutí soudu nezákonné a poměrně překvapivé. Soudkyně Králová podle něj mohla z odůvodnění rozsudku vyloučit veřejnost a zúčastněným stranám své úvahy přednést. [celá zpráva]
Jana Nečasová (dříve Nagyová), v pozadí bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník
„Je to rozhodnutí soudu a podle mého názoru i pro obžalované je to škoda. My jsme od začátku chtěli, aby to jednání bylo veřejné, protože nemáme co skrývat,“ řekl jeden z obžalovaných, bývalý šéf Vojenského zpravodajství (VZ) Ondrej Páleník.
„Jsem spokojený, samozřejmě, že ano, ale pořád se budu muset vyrovnávat v hlavě s tím, proč jsme tady rok a půl popotahovaný za věci, které se prostě nestaly. Samozřejmě vnitřní úleva, ale kdo vám vrátí ten rok a půl?“ řekl bývalý ředitel VZ Milan Kovanda.
Pohůnek: Jsme v poločase
„Soudkyně objektivně zhodnotila důkazy, které byly během líčení předloženy, a podle mě nemohla rozhodnout jinak. Zatím jsme v poločase, slyšeli jste, že státní zástupce se odvolal, takže závěrečné hodnocení bych si nechal, až bude nějaké pravomocné rozhodnutí,“ nechtěl předbíhat událostem bývalý zpravodajec Jan Pohůnek.
„Ale už v této fázi cítím jednoznačně, že tady byly objektivně posouzeny celé ty záležitosti, které nám jsou kladeny za vinu, a bylo rozhodnuto, že to není trestný čin. Protože pokud by to mělo být trestným činem, tak trestné činy v tom případě páchají příslušníci služby dnes a denně, protože k takovýmto podobným akcím dochází xkrát do týdne,“ dodal.
Nahrávky odposlechů bývalé šéfky kabinetu premiéra Jany Nečasové (dříve Nagyové)Video: Novinky
Někdejší šéfka kanceláře premiéra byla spolu se třemi bývalými vysokými funkcionáři Vojenského zpravodajství (VZ) obžalována ze zneužití pravomoci úřední osoby. Podle obžaloby zneužila Nečasová v roce 2012 rozvědku ke sledování bývalé manželky tehdejšího premiéra Petra Nečase Radky.
Králová v kauze rozhodovala již před rokem, kdy Nečasové uložila trestním příkazem roční podmíněný trest a případy spoluobviněných exšéfů Vojenského zpravodajství předala ministerstvu obrany, aby je vyřešilo jako kázeňské provinění.
Obžalovaní důstojníci přicházejí k soudu: zleva zpravodajec Jan Pohůnek a dva bývalí ředitelé Vojenského zpravodajství Milan Kovanda a Ondrej Páleník
S tímto řešením nesouhlasili ani státní zástupci, ani advokáti obžalovaných, a soudkyně tak nyní musela věc projednat ve veřejném hlavním líčení.
Žalobce chtěl 3,5 roku vězení
Žalobce Rostislav Bajger žádal pro Janu Nečasovou tři a půl roku vězení. Pro ostatní obžalované navrhl tresty v obdobné výši.
Obhájce Nečasové Eduard Bruna navrhl svou klientku zprostit obžaloby nebo jí uložit alternativní trest jako domácí vězení či veřejně prospěšné práce.
Kauza vedla v polovině června 2013 k pádu Nečasovy vlády. Nečas tehdy také odstoupil z funkce předsedy ODS.
Záznam ze zatýkání Jany NagyovéVideo: Česká televize ČT24
Údajné zneužití vojenské rozvědky je prvním z případů kolem Nagyové, který se dostal před soud. Podle žalobců je pojítkem mezi několika kauzami. Rozsáhlý spis se původně týkal podezření z ovlivňování veřejných zakázek a zneužití pravomoci ve spojení s úředníky a lobbisty, k Nagyové se vyšetřovatelé dostali na základě odposlechů.
Žalobci ze spisu postupně oddělují jednotlivé kauzy. Nagyová je obviněna i z údajného uplácení poslanců funkcemi, v případu je stíhán i její manžel Nečas. Stíhání exposlanců ODS Marka Šnajdra, Ivana Fuksy a Petra Tluchoře zrušil v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou imunitu.
Letos v dubnu se stát Šnajdrovi, Fuksovi i Tluchořovi za stíhání a vazbu veřejně omluvil. Trojice dostane také statisícové odškodné. [celá zpráva]
Žalobci Nečasovou nedávno začali stíhat také kvůli krácení darovací daně, kterou údajně neodvedla z kabelek a šperků. Stát tak prý připravila o 705 925 korun. [celá zpráva]
Městský soud v Praze také letos obdržel obžalobu Nagyové ohledně údajného vynášení informací z Bezpečnostní informační služby. Tento týden ji ale vrátil žalobcům k dopracování, protože údajně nemusí být utajená. Státní zastupitelství se proti postupu soudu ohradilo a věc přehodnotí pražský vrchní soud.
