Článek
Pokud by se na soudní pře Vylity se státem dala použít sportovní terminologie, tak bývalý zaměstnanec ministerstva obrany zatím vítězí o třídu. Uspěl ve všech třech sporech, které se státem vedl.
Příběh někdejšího generálního sekretáře ministerstva obrany, který byl v Severoatlantické alianci členem mezinárodního výboru auditorů, se začal psát v lednu 2015. Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) mu tehdy odebral bezpečnostní prověrku a Vylita byl propuštěn.
Ve funkci Vylita skončil v době úřednické vlády Jiřího Rusnoka
Odebrání prověrky bylo předmětem prvního soudního sporu, který pro něj také dopadl úspěšně. Soud totiž na konci loňského roku rozhodnutí o odebrání prověrky zrušil.
V dalším mu soudy daly za pravdu, když rozhodly, že nedostal výpověď, tak jak to určují zákony, a zůstal nadále zaměstnancem ministerstva obrany. Po tomto verdiktu začal po státu vymáhat přes 1,7 milionu korun za ušlou mzdu. A v dubnu mu ji Obvodní soud pro Prahu 6 přiznal.
„Rozsudek předběžně vykonatelný není, takže zatím ministerstvo obrany nemá povinnost nic vyplácet,“ sdělil Právu mluvčí soudu Martin Slováček.
„Až v závislosti na rozhodnutí odvolacího soudu, kam žalovaná strana podala odvolání,“ dodal mluvčí soudu Slováček.
Jednal prý proti zájmům země
Konečný verdikt by přitom mohl být znám velmi brzy. Pražský městský soud totiž chce odvolání ministerstva projednat už 23. července.
Ministerstvo se zatím ke sporu nechce vyjadřovat. „Protože spor o náhradu platu pokračuje a pravomocně neskončil, nemůže ministerstvo obrany nyní sdělovat konkrétní odvolací argumentaci či poskytovat bližší informace,“ napsal Právu Petr Sýkora z tiskového oddělení.
| Případ Jana Vylity je podivný, shodují se experti i politici |
|---|
| Vylita definitivně přišel o prověrku a chce se soudit |
Vylita o prověrku přišel v době, kdy měl již dva roky zažádáno, aby se mu zvýšila na nejvyšší stupeň utajení – přísně tajné. Důvodem pro odebrání byly údajně zprávy zpravodajských služeb, které hovořily o tom, že na ministerstvu obrany jednal proti zájmům země. Vylita to popíral.
Není bez zajímavosti, že krátce po tomto rozhodnutí Vylitu zadržela policie. Detektivové se vyptávali na kauzu údajně nevýhodného prodeje nepotřebné vojenské techniky. Po výslechu byl ale propuštěn a na rozdíl od svých čtyř někdejších spolupracovníků nebo podřízených nebyl obviněn.
Obžalobě naopak čelili bývalý ředitel státního Vojenského opravárenského podniku (VOP) Adolf Veřmiřovský, exředitel někdejší armádní Agentury pro nakládání s nepotřebným majetkem Josef Lachman a jeho zástupce Roman Pavlík. Posledním stíhaným je generál Vladimír Halenka, který velel vojenské logistice. Soud je však zatím nepravomocně zprostil obžaloby s tím, že nespáchali žádný trestný čin.
Vylita na ministerstvu obrany působil od roku 2010. Do nově vytvořené funkce generálního sekretáře se dostal za úřadování ministra Alexandra Vondry (ODS). Jako krizový manažer měl dohlédnout na řadu kritizovaných armádních zakázek.
Pod vedením Vylity se uskutečnil audit, ve kterém experti upozornili na 54 různých pochybení či neobvyklých okolností týkajících se postupu při výběrových řízeních. Obrana smlouvy vzešlé z těchto tendrů vypověděla.
Ve funkci Vylita skončil na přelomu let 2013 a 2014 v době úřednické vlády Jiřího Rusnoka. Následně se přesunul do centrály NATO, kam se dostal, když uspěl v mezinárodním výběrovém řízení. Po rozporuplném konci ve státní službě se Vylita přesunul do soukromého sektoru.