Článek
Vylita přišel o prověrku na stupeň tajný, protože podle Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) ve funkci generálního sekretáře ministerstva obrany, kde byl od roku 2010 do roku 2013, měl dělat kroky proti ekonomickým zájmům země. Co konkrétního udělal, mu ale úřad odmítl sdělit, protože podezření je založeno na informacích od zpravodajských služeb, v jeho případě vojenského zpravodajství.
Bezpečnostní analytik a bývalý šéf vojenského zpravodajství Andor Šándor se podivuje, jak to, že zpravodajská služba údajné provinění nehlásila ministru obrany v době, kdy byl Vylita generálním sekretářem a kdy k němu mělo dojít.
„Pokud nebyl ministr obrany informován, tak to vypadá, že si zpravodajci informaci podrželi a nepředali ministrovi a že informace na pana Vylitu sbírali jen pro případnou potřebu. A jestli to bylo podezření trestněprávní, tak to měli předat vojenské policii,“ řekl Právu Šándor.
Podle Vylity ho žádné orgány kvůli žádnému podezření nevyšetřují. Člen branného výboru Marek Ženíšek (TOP 09) chápe, že nemůže NBÚ prozradit utajované informace, považuje ale za podezřelé, že na údajné provinění NBÚ přišel, až když Vylita požádal o vyšší stupeň prověrky.
„Případ mě zaskočil, protože pan Vylita prověrku na stupeň tajné bez problémů získal, a když chtěl získat vyšší stupeň, tak NBÚ přijde na skutečnost, kvůli které mu prověrku odebere,“ uvedl Ženíšek.
Podle něj úřad musí prověřené osoby sledovat během celého období, kdy prověrka platí.
„Hra zpravodajců?“
Člen komise pro kontrolu vojenského zpravodajství Stanislav Mackovík (KSČM) Právu řekl, že zákon je špatně nastavený, protože úřady nemají povinnost sdělovat důvody odebrání prověrky.
„Tady se řekne A, a B se říci nemusí. Máme tady další kauzu, kdy se něco údajně stalo, nikdo neví co, jestli je to pravda, nebo jestli je to zpravodajská hra,“ poznamenal Mackovík. Podle něj se množí takovéto případy, kdy jsou lidé profesně i morálně poškozeni a veřejnost se nikdy nedozví, jestli se tak stalo oprávněně.
Mluvčí NBÚ Radek Holý úřad brání, podle něj jedná v mezích zákona a „nemůže v rozhodnutí uvést konkrétní informace, neboť by byl závažným způsobem ohrožen zájem autora této utajované informace, potažmo zájem České republiky, na ochraně těchto informací“.
Podle Holého se Vylita může bránit podáním rozkladu. Což už podle informací Práva udělal. „Zcela neomezený přístup ke spisovému materiálu v bezpečnostním svazku včetně utajovaných informací mají orgány, které řeší případné opravné prostředky proti rozhodnutí, tedy rozkladová komise, ředitel NBÚ, Městský soud v Praze a Nejvyšší správní soud,“ řekl Právu Holý.
Hlava 22
Kvůli Vylitovi v neděli předseda sněmovní komise pro kontrolu NBÚ Adam Rykala (ČSSD) svolal mimořádnou schůzi komise a pozval na ni ředitele NBÚ Dušana Navrátila, aby jim krok úřadu vysvětlil.
„Podle toho, co jsme se dozvěděli, NBÚ jednal v souladu se zákonem,“ řekl Právu Rykala. Dodal, že Vylita se může bránit u soudu, což považuje za dostatečnou obranu. „V některých státech na západ od nás neexistuje ani možnost soudní ochrany,“ poznamenal Rykala.
Podle Šándora by měl mít Vylita šanci zjistit, z čeho je obviňován, dříve než proběhne správní soud. „Protože dříve, než proběhne soud, bude mít pan Vylita vousy po kolena. Podle mého by neměli zapomínat, že tady jde o osud člověka,“ poznamenal.
Podle něj by mohl ministr obrany Vylitovi udělit výjimku, aby se mohl s utajovanými skutečnostmi seznámit. „Kdyby to nešlo, tak bychom se dostali do hlavy 22, a to doufám, že takový nepořádek u nás není,“ poznamenal Šándor v narážce na slavný román Hlava 22, který se stal symbolem pro neřešitelnou situaci.
