Nejlepší hra roku? Metal Gear se s novým dílem vrací v plné síle

Metal Gear Solid není nutno asi nikomu ze starších hráčů představovat. Pamětníci si vzpomenou, že vůbec první Metal Gear vyšel v roce 1987 na Nintendo Entertainment System, zkráceně NES. Jeho největší boom však přišel s konzolí PlayStation v roce 1998. Vyprávění pomocí filmových úhlů kamery, perfektní dabing a skvělý příběh s dechberoucími momenty, které vháněly slzy hromadě hráčů, bylo tehdy revoluční. Metal Gear Solid se vrací!

Píše se rok 1984 a Snake se probouzí po devíti letech z kómatu, které zapříčinil výbuch helikoptéry z konce Ground Zeroes. Úvodní hodina, kdy hráč uniká z nemocnice, bere opakovaně dech svou brutalitou a gradací. Hráč je stejně jako Snake úplně zmaten, ale už teď víme, že na tento začátek budeme v budoucnu několikrát vzpomínat.

Následně hra trochu zvolní tempo a kvůli dlouhému bezvědomí musí Snake obnovit znovu svou reputaci jako Big Boss a zabránit maďarskému Skull Facovi v rozpoutání války. Děj se odehrává hlavně v Afghánistánu a poté v Africe. Do příběhu se vrací Revolver Ocelot, Kazuhira Miller či vynálezce Huey Emmerich.

Příběh se oproti ostatním dílům však tentokrát drží mnohem více při zemi a neobsahuje ani takové množství nekonečně dlouhých sekvencí. Doporučujeme poslouchat audio kazety, které Snake plněním misí získává, protože prohlubují příběh a odpovídají na některé otázky. Nechceme mnoho prozrazovat, ale musíme vypíchnout například řešení otázky dětských vojáků a velký důraz na to, že neexistuje pouze černobílé zlo a dobro a ani je nelze jednoduše definovat. Opět se však jedná o dokonalý thriller plný příběhových zvratů.

Hlavní příběhovou náplň nám trvalo dohrát zhruba nějakých 35 hodin a přibližně dalších  20 hodin bylo potřeba k odemknutí toho „pravého“ konce. Ve finále do sebe vše zapadne jak geniální puzzle. Hrací doba se však silně odvíjí od stylu jednotlivého hráče. Někdo může obětovat super ohodnocení a jednoduše se misí prostřílet. Jiný hráč si naopak svůj postup pečlivě naplánuje a poté opatrně a bez spuštění alarmu splní svůj úkol.

Poprvé v sérii se hra ocitá v otevřeném světě. Tomu museli vývojáři přizpůsobit i hratelnost. Hodně ji nakousl už minulý rok díl s podtitulem Ground Zeroes a celý koncept přenáší nyní do otevřeného světa nekonečných možností. Hráč v něm plní jak příběhové mise, tak i ty vedlejší. Plnit je a vybírat si, na kterou půjde Snake příště, spravuje hráč v tzv. iDroidu.

V něm hráč najde mapu, poznámky k misím, hudební kazety či ty příběhové. Dokáže z něj spravovat také chod základny a přivolávat si podporu, měnit arzenál nebo společníky na misi.

Opatrnější hráč si tak například zkontroluje veškeré vstupní body do areálu, který musí infiltrovat, a poté se pod rouškou tmy vkrade do objektu. Akčnější hráč se zmocní tanku, do nepřátelského území najede a nepřátelské vojáky pozabíjí. Právě tyto nekonečné možnosti postupu zajišťují excelentní znovuhratelnost, která neomrzí ani po desítkách hodin.

Hru ve hře nabízí mateřská základna, kde Snake buduje svou armádu. Tu postupně rozšiřuje za prostředky, které získává na misích, a časem dokáže vysílat na jednotlivé mise i žoldáky ze svých řad. Ti mohou hrdě nosit nášivku s logem Diamond Dogs. Na začátku musí Snake tyto vojáky „verbovat“ pomocí tzv. Fultonova evakuačního systému. Po omráčení či uspání nepřátelského vojáka na něj Snake připoutá „balón“, který vojáka vynese do vzduchu, kde ho zachytí letadlo a dopraví na základnu.

Toto zařízení lze postupně vylepšovat a Snake tak získává více materiálu či rozšiřuje základnu o vojenskou techniku, jako jsou tanky, střílny, terénní džípy.

Díky postupnému rozšiřování základny o jednotlivá střediska se hráči otevírají různé výhody či má možnost nechat si ve výzkumném středisku vytvořit nové zbraně nebo předměty, které mu pomohou na dalších misích. Třeba neviditelné maskování, které zaručí, že ho nikdo po krátkou dobu neuvidí. Pokud jej však hráč použije, nemůže získat výborné ohodnocení mise.

Se základnou se také pojí jedna kontroverzní záležitost, kterou je nutno vysvětlit. Ke konci příběhu dostane hráč za úkol postavit si další základnu, která mu zvedne příjmy a zároveň mu umožní vkrádat se na základny ostatních hráčů. Toto vše je bezplatné.

Problém je však s virtuálními mincemi, které si hráč může koupit za skutečné peníze a za ně postavit další základny. Jediné, co získá, jsou opět o něco zvýšené příjmy a možnost vysílat mnohem více týmů na mise, které mu zajišťují suroviny, peníze či dobrovolníky do jeho armády. Žádná jiná výhoda z toho neplyne.

Aby nebyl Snake na mise sám, během jejich plnění mu mohou sekundovat společníci, které postupně získává. Mezi ně patří věrný kůň D-Horse, divoký pes D-Dog, nebezpečná odstřelovačka Quiet či bipedální (dvounohá) robokonstrukce D-Walker. Čím více s nimi Snake tráví času, tím lepší vztah mezi sebou mají a společníci tak získávají další schopnosti.

Na základně samozřejmě může vylepšovat i jejich vybavení. Není tak problém získat pro Quiet uspávací pušku či udělat z D-Doga stroj na zabíjení díky zabudování nože do jeho psího oblečku.

Jelikož titul pohání technologie vlastní výroby s názvem Fox Engine, je vidět, že ho vývojáři mají v malíčku. Jeho někdy až fotorealistické nasvícení bere dech a na začátku má hráč problém rozeznat, zdali sekvence s doktorem je předpřipravený filmeček, či vše běží v reálném čase. Ano, běží.

Dále musíme pochválit pokrok hlavně v simulaci kůže při rozhovorech, kdy jsou vidět jednotlivé pohyby i na krku, či pohyb svalů na zádech v samotném úvodu hry. Díky perfektní technologii v kombinaci s Kojimovým umem vyprávět příběh tak jednotlivé příběhové animace mohou konkurovat zkušenějším režisérům ve filmovém průmyslu.

Phantom Pain exceluje po technické stránce a stejně kvalitně i zní. A to jak samotný soundtrack hry, tak i hlasy postav. Největší změnou je však dabing hlavního hrdiny, který už nemá hlas Davida Haytera, ale nyní Keifera Sutherlanda, jehož hráči mohou znát z populárního seriálu 24 hodin. Dále v roli Ocelota za mikrofon usedl slavný Troy Baker či Robin Atkin Dowes v roli Kaze Millera.

Určitě mnohé zajímá otázka, zda je pátý a Kojimův poslední Metal Gear Solid lepší než třetí Zaklínač, kterého jsme měli možnost hrát už v květnu. [celá zpráva]

Ano i ne. Každá hra je unikátní něčím jiným. Tam, kde Zaklínač nabízí perfektně napsané dialogy i u veškerých vedlejších aktivit, pátý Metal Gear Solid předvádí bezkonkurenční hrátky v prostředí a perfektní znovuhratelnost.

Obě hry jsou skvělé a každá vyniká v něčem jiném. U nás osobně však vítězí právě Metal Gear Solid, a to hlavně svým brutálně naturalistickým pojetím konfliktu, vyobrazením válečné cesty jedné legendy a geniálním designem celé hry.

Co k tomu dál napsat? Pravděpodobně žádná stupnice hodnocení na pátý Metal Gear Solid nestačí. Obrovská je variabilita misí, konečně perfektně ukočírovaný příběh i větší důraz na charaktery a jejich „lidskost“. Nemůžeme tak udělat nic jiného než hru doporučit, kvůli velkému množství dialogů a textů však hráčům s pokročilou angličtinou.

Metal Gear Solid V: Phantom Pain vyšel pro osobní počítače, konzole staré generace (Xbox 360, PlayStation 3) a také na poslední generaci konzolí (Xbox One, PlayStation 4).

HODNOCENÍ: 10/10

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: