Zaklínač 3: Divoký Hon – Nejlepší fantasy RPG současnosti

Příběh třetího Zaklínače se odehrává krátce po konci druhého dílu. Světem zuří již třetí válka a na normálních lidech z menších vesniček je vidět, že už jsou unaveni a udělají cokoliv pro to, aby měli aspoň chvilku klid. Nilfgaard pomalu, ale jistě postupuje na sever a invaze je v plném proudu.

Nilfgaardský císař Emhyr van Emreis povolává Geralta, aby našel Ciri. Ta bohužel nebude mít v patách pouze svého ochránce z dětství – Geralta –, ale také jezdce Divokého honu. Ti totiž chtějí zneužít její magické schopnosti. Geralt se tak vydává na strastiplnou cestu výslechů, během kterých bude muset pro každý kousek informace o Ciri pomáhat lidem, kteří tyto informace mají. Během svého putování však narazí na hromadu známých, ať už z minulých her, tak i knih.

Hráč, který nehrál předchozí díly či nečetl pětidílnou ságu spolu s povídkami od Andrzeje Sapkwoského, bude na začátku chvilku tápat, takže pokud máte možnost doplnit si vzdělání aspoň druhým herním dílem, tak teď je ta pravá chvíle.

Hráč si začne okamžitě všímat veškerých zmínek na předešlé události, a dokonce může promítnout svá rozhodnutí z předchozího dílu. Na osobních počítačích stačí pouze importovat uloženou pozici z druhého dílu. Na konzolích tato předešlá rozhodnutí učiní při výslechu v hradě ve Wyzimě, případně je nechá simulovat hrou.

Jelikož vývojáři putování Geralta poprvé přesouvají do obrovského světa, který je rozdělen na několik velkých regionů, stejně jako tomu je například v také povedeném Dragon Age: Inqusition, tak hlavní síla tkví v těch menších příbězích. V příbězích se kterými si dali vývojáři sakramentský kus práce a díky kterým posouvají žánr mnohem dál než jakákoliv dnešní RPG hra.

Jako první je nutno připomenout, že svět Zaklínače je vážně drsný a nekompromisní. Při příjezdu vítají Geralta oběšená těla na větvích obřích stromů, obyvatelé mluví vulgárně a sex je normální součástí světa, kde i Geralt, stejně jako v předchozích hrách, si může užívat. Vlci napadají a trhají na kusy kolemjdoucí a utopenci stahují do svých bažin nevinné občany z okolních vesniček. Tento svět zmítaný válkou, ze které těží hlavně všechny ty nestvůry a bájná stvoření, potřebuje zaklínače víc než kdykoliv jindy.

Geralt se tak často ocitá v nepříjemných situacích, kdy musí rychle reagovat a rozhodnout se, jenže tato rozhodnutí nejsou černobílá. Jednou například spravedlivě pomůžete usvědčit ženu z trestného činu a ta jako trest dostane vyhladovění. Chvilku poté plujete po loďce kolem malých ostrůvků a zde vidíte tu samou ženu, řetězy chycenou u dřevěných tyčí, a je vám jí najednou nějakým způsobem líto i přes to, že spáchala trestný čin.

Jako další příklad může posloužit například vývoj jednoho úkolu, kde pokud si hráč nedá pozor na jedno rozhodnutí, tak zadavatel tohoto úkolu se následně oběsí. Malá rozhodnutí, jako je záchrana civilistů před bandou vlků či banditů, jsou denním chlebem Geralta.

Největší rozdíl oproti konkurenci je však v provedení veškerých vedlejších úkolů, kde excelují scenáristé z vývojářského týmu, protože hráče už nečekají klasické úkoly, jako například přines pět vlčích kůží, ale každý úkol má svůj ojedinělý příběh, který se v některých případech dokonce i větví na jeden dlouhý úkol. Konkrétně tento prvek zavaří všem budoucím RPG hrám, protože nyní hráči vědí, jak skvělé to může být, když si vývojáři na vedlejších aktivitách dají záležet.

Obří svět však také nabízí pro zaklínače typické aktivity, jako je čištění lokalit od hnízd příšer, osvobozování vesniček od banditů či přízraků nebo kontrakty, kdy Geralt za peněžní odměnu vystopuje svým zaklínačským viděním vlkodlaka a následně ho zabije. Vracet se ke starším titulům, jejichž světy možná mají velkou rozlohu, bude určitě těžké, protože ačkoliv mají světy velké, tak ne plné takto zajímavých aktivit, jako nabízí třetí Zaklínač.

Protože se hráč nyní ocitá v obřím světě, který je údajně pětatřicetkrát větší než ten v druhém Zaklínači, tak má Geralt nyní několik možností, jak v něm cestovat. Tou hlavní je kůň, který nemůže mít jiné jméno než Klepna. Pohyb s ním se však musí hráči dostat do ruky a bude to chtít trochu času. Ovládání celkově je při prvních hodinách hraní takové krkolomné. Geralt či Klepna vždy musí dokončit animaci chůze, takže se často stává, že se hráč zastaví až o strom nebo postavu před ním.

Klepna je bohužel někdy tvrdohlavá, a tak se stane, že si ji chcete přivolat na jednom břehu jezera a ona přiběhne k břehu protějšímu. Na funkci jejího objevování to bude chtít v několika záplatách ještě trochu zapracovat, ale jakožto věrné nositelce všeho toho harampádí, které Geralt při svém putování nasbírá, jí toto můžeme odpustit.

Klepna má dokonce svou vlastní hlavu, a pokud se při pohybu na ní ocitne hráč v blízkosti nebezpečí, tak může zpanikařit a shodit Geralta ze sedla. Tomu však hráč může zabránit pořízením kvalitních klapek na oči. Brašny, které na sobě Klepna má, může hráč také vyměnit za lepší a díky tomu toho Klepna unese mnohem více.

Mezi dalšími druhy cestování se ve světě nacházejí lodě, díky kterým se Geralt dostává na malé ostrůvky či pluje okolo severských lokalit, jako jsou ostrovy Skellige. Poslední možností cestování je tzv. rychlé cestování, kdy Geralt cestuje z jedné značky na mapě k druhé. Kvůli tomuto však hráč může přijít o hromadu vedlejších aktivit či náhodných událostí, na které narazí pouze při cestování po vlastních či na Klepně.

Ve hře se opět nachází tzv. craftící systém, kdy si hráč může u kováře vyrobit zbraň či část brnění. Potřebuje k tomu ale nákres, potřebný materiál a kovář navíc musí mít úroveň, aby požadovaný předmět mohl vyrobit. Geralt si sám může vyrábět šipky, bombičky, petardy, oleje a lektvary. To vše potřebuje k tomu, aby zdolal potvory, které jsou drsné jak šmirgl papír.

K výrobě lektvarů a olejů však míří jedna výtka. Je hezké, že Geralt je chodící encyklopedie všech bylinek, ale bohužel už k nim nemá žádný popisek či například popsanou lokalitu, kde by se požadované bylinky mohly nacházet. Takhle pokud hráč čirou náhodou neposbíral nutnou bylinku během zběsilého obírání cizího pole, ke konci zoufale skončí u prodejce, kde si suroviny koupí.

Většinu lektvarů, olejů se Geralt učí stejně jako zbraně a brnění z receptů, které nachází během svého putování. Vyplatí se tak prozkoumávat každou jeskyni, doupě či kemp ovládaný bandity. Stejně jako v jiných RPG hrách či ve svých předchůdcích získává Geralt nejen peněžní odměnu nebo předměty, ale také zkušenosti, díky kterým povyšuje na další úroveň. Ta mu vždy dá bod, který může investovat do schopností a tím vylepšit či úplně změnit její fungování.

Například zaklínačské znamení Quen, které funguje jako štít, může Geralta také léčit nebo vybouchnout při proražení a odkopnout nepřítele od těla. Každých pár úrovní se navíc Geraltovi otevře políčko, do kterého poté může dát mutagen, který mu například zvyšuje počet životů, útok nebo sílu znamení.

Soubojový systém prošel také menší změnou oproti druhému dílu. Je více akční a Geralt mnohem lépe řetězí komba, přičemž stále zachovává svou ladnost a doslova tancuje smrtící valčík se svými protivníky. Během toho, jako například ve hře Bloodborne, se buď po bojišti kutálí, nebo pouze hbitě uskakuje nepřátelským útokům.

V tom všem mu opět pomáhají zaklínačská znamení, jako je zpomalující past Yrden, telekinetický úder Aard, oheň metající Igni, mysl oslabující Axie či velmi efektivní štít Quen. Ten se nám během hraní nejvíce osvědčil jako tzv. startující kombo. Nahodit štít, přepnout na jiné znamení, na které je daný nepřítel háklivý, a souboj může začít.

K soubojovému systému máme však také menší výtku, a to například hůře fungující mód zaměření nepřítele. Pokud se Geralt ocitne v boji proti skupince, tak tento mód doopravdy špatně přepíná na požadovaný cíl. Stejně jako ovládání u Klepny, tak i toto potřebuje trochu více zvyku kvůli své počáteční krkolomnosti.

Co se týče grafického zpracování, tak nemůžeme nic vytknout. Ano, třetí Zaklínač prošel grafickou změnou, ať už paletou barev, či odstraněním některých efektů oproti dva roky staré ukázce, ale vysvětlení vývojářů dává smysl.

Už takto si hra při vyšším nastavení na osobních počítačích bere hodně výkonu a radši nechceme ani vědět požadavky, které by hra vyžadovala, pokud by do takto obří hry zakomponovali všechny ty plánované efekty, jelikož například nejnovější technologie firmy nVidia zvaná Hairworks pro vylepšené zobrazování vlasů a srsti si bere i na těch nejvýkonnějších sestavách úctyhodný žvanec výkonu grafické karty. Zároveň však musíme podotknout, že hra je optimalizovaná dobře a s dobrým nastavením se dá hrát jak na relativně starších strojích, tak i na těch ne úplně nejdražších sestavách.

Finální výsledek je však dechberoucí. Nádherné horizonty, pořádně lesnaté lokality a kouzelná panoramata na severních ostrovech doplňují naprosto fenomenální východy a západy slunce, které možná křičí kýčem, ale takovým tím správným fantasy kýčem. Barevná paleta je sice o něco sytější, než bylo původně prezentováno, ale ne tolik jako například druhý díl.

Klobouk smekáme jak u propracovanosti postav, tak i u použitých materiálů u textur či fyziky, která při silné vichřici ohýbá stromy a rozvlňuje pole zdejšího světa. Jako třešničkou na dortu už jsou jen světelné paprsky, které házejí světlo na objekty na zemi pouze přes mezery mraků. Postavy jsou v obličejích kvalitně naanimovány a při změnách výrazu se jim tvoří také vrásky. Navíc při rozhovorech pouze tupě nestojí, jako tomu je v jiných hrách, ale gestikulují, hrají si s předměty a působí tak mnohem více věrohodně než kdekoliv jinde.

Samozřejmě musíme zmínit opět dokonalý soundtrack, kdy vývojáři spojili síly se skupinou Percival. Soundtrack tak může sloužit i jako naprosto perfektní kulisa při práci. Úplně nakonec musíme pochválit naprosto perfektní českou lokalizaci. Na textech je vidět, jak moc si s ní autoři vyhráli, a v kombinaci s ať už kvalitním anglickým dabingem, či ještě kvalitnějším tím polským, si hráč může třetího Zaklínače užít na sto procent.

Třetí Zaklínač se v RPG žánru povedl na jedničku s hvězdičkou. Stává se akčnějším Gothicem pro dnešní generaci hráčů a vývojáři se tak mohou honosit titulem tvůrců hry, která ovlivní všechny budoucí RPG hry. Ať už jde o neodfláknuté vedlejší úkoly, které mají hlavu a patu, precizně napsané postavy, či obrovský důraz na konání Geralta v tomto nádherném, dechberoucím světě, který nabízí doopravdy stovky hodin zábavy. Absolutní hodnocení dostává však s odřenýma ušima, ale díky té velké míře inovace přimhouříme oči a udělujeme plný počet bodů.

Zaklínač 3: Divoký Hon vyšel pro osobní počítače, konzole PlayStation 4 a Xbox One s plně lokalizovanými texty.

HODNOCENÍ: 10/10

Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: