Hlavní obsah

Světlana Savická vystoupila jako první žena do volného kosmického prostoru před 35 lety

Moskva/Praha

Ruská kosmonautka Světlana Savická se zapsala do historie jako druhá žena na světě po Valentině Těreškovové, která letěla do vesmíru, ale především jako první žena, která vystoupila do volného kosmického prostoru. Výstup absolvovala během svého druhého pobytu na oběžné dráze Země před 35 lety, 25. července 1984. Trval tři hodiny a 34 minut.

Foto: Profimedia.cz

Kosmonautka Světlana Savická v otevřeném vesmíru, 25. července 1984

Článek

Zatím se mimo bezpečí nějaké orbitální laboratoře či lodě vydalo na „vesmírnou procházku” 226 lidí, z toho jen 14 žen. První, která se do otevřeného kosmu vydala, byla v roce 1984 právě Ruska Savická.

Tehdy pětatřicetiletá kosmonautka byla členkou posádky sovětské vesmírné lodi Sojuz T-12, která letěla k orbitální stanici Saljut 7. V otevřeném kosmu společně s velitelem letu Vladimirem Džanibekovem uskutečnili několik pokusů se svařováním a dokončili opravu pohonného systému stanice.

Foto: Profimedia.cz

Světlana Savická s velitelem Vladimirem Džanibekovem (vlevo) a Igorem Volkem na kosmodromu Bajkonur pár dní před startem mise ke stanici Saljut 7

První ženou ve vesmíru se stala 16. června 1963 Těreškovová. Až o 19 let později, v srpnu 1982, ji na svůj první let následovala Savická.

Těreškovová versus Savická?

Lze vůbec říci, kdo byl z hlediska sovětských, potažmo světových cest do vesmíru významnější – zda Těreškovová, nebo Savická?

„Z historického pohledu samozřejmě Valentina Těreškovová. Její třídenní kosmický let v roce 1963 byl významnou událostí, která ukázala, že i ženám budou cesty do vesmíru otevřeny,“ okomentoval to pro Novinky popularizátor kosmonautiky Milan Halousek z České kosmické kanceláře.

Foto: ČTK

Kosmonautka Valentina Těreškovová ve skafandru

„Bohužel jen minimální psychologická příprava a nepříliš dobře zvládnutý výcvik této sovětské kosmonautky způsobily, že její let neproběhl podle představ tamních odborníků. I když se původně počítalo s dalšími ženami v posádkách, a dokonce i s čistě ženskými posádkami, tak trvalo dlouho, než se do vesmíru vydala další žena,“ vysvětlil Halousek, který je i předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti.

Ale význam Těreškovové je podle něj jednoznačný – pro Rusy to byl „Gagarin v sukních“, druhý vyslanec sovětské kosmonautiky celosvětového dosahu.

Savická letěla v roce 1982 do vesmíru už za úplně jiných organizačních, technických, psychických i mezilidských podmínek než předtím Těreškovová.

„A především její druhý start v roce 1984, jehož výročí si připomínáme, byl dalším milníkem v dobývání vesmíru – stala se první ženou světa, která pracovala v otevřeném kosmu,“ zdůraznil Halousek.

Foto: Sergei Karpukhin/TASS, Profimedia.cz

Savická na snímku z letošního dubna

„V souvislosti s ní je vhodné zmínit i tu – nikdy oficiálně nepotvrzenou – možnost, že při svém prvním kosmickém letu v roce 1982 byla aktérkou lékařských experimentů se sexuálním podtextem,“ dodal.

Lidé v kosmu

Jako první americká astronautka, a třetí žena na světě, vyletěla do vesmíru v červnu 1983 Sally Rideová. První Američankou v otevřeném kosmu byla v říjnu 1984 členka posádky raketoplánu Challenger Kathryn Sullivanová.

Vůbec prvním člověkem ve vesmíru byl roku 1961 Jurij Gagarin. Prvním, kdo vystoupil do volného kosmického prostoru, se stal v březnu 1965 rovněž sovětský kosmonaut – Alexej Leonov.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám