Odškodnění v kauze H-System může spustil lavinu žalob na stát, soudí právníci

„Podle mého názoru by stát neměl postupovat diskriminačně. Pokud by se rozhodl poskytnout určité ,odškodnění‘ v souvislosti s konkurzem H-Systemu, měl by toto odškodnění poskytnout všem věřitelům, nikoli jen některým vybraným,” řekl Novinkám Milan Polák z advokátní kanceláře Weinhold Legal.

„Pokud by se tak stalo, lze předpokládat, že by se na stát začali s obdobným požadavkem obracet neúspěšní věřitelé i z dalších konkurzních či insolvenčních řízení. Před tím, než stát jakékoli odškodnění poskytne nebo přislíbí, by tedy bylo na místě prověřit, zda je schopen na sebe takové finanční břemeno vzít,“ dodal Polák.

Podobný názor měl i další z oslovených advokátů, který nechtěl být citován na jméno. „Pokud by právním titulem eventuálního odškodnění byly průtahy v insolvenčním a souvisejících řízeních, pak by byly poškozenými patrně všechny osoby a muselo by se k ním přistupovat stejně,” uvedl.

Novinky oslovily i další právníky a velké konzultační firmy, ty ale většinou letitou kauzu a možnosti ohledně odškodnění komentoval nechtěly.

„Stát by klienty H-Systemu odškodnit měl, a to za neúměrnou délku soudních procesů. Mám za to, že tato interpretace dá možnost odškodnění odstupňovat podle výše vzniklé újmy, která může být jiná pro ty, co domy v dobré víře dostavěli proti těm, kteří čekají na vypořádání konkurzní podstaty,” je přesvědčený například hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Na dotaz, která skupina by měla dostat více, řekl, že to si netroufá posoudit.

„Stát by rozhodně neměl odškodňovat část klientů. I když byli ve složitých podmínkách, nejednali v souladu s právním řádem,“ soudí hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

„Došlo k hospodářskému rozvratu této firmy, za který klienti nemohou. Část z nich na sebe vzala riziko a se zjevným vědomím, že nejedná v souladu s právem, si svépomocí své domy dostavěla,“ dodal. Analogii vidí s jiným aktuálním tématem,  přijímáním ilegálních ekonomických migrantů (nikoli válečných uprchlíků) v Evropě.

„Zmínění ekonomičtí migranti riskují, vědí, že jednají ilegálně a touží být v Evropě, a ne ve svých hospodářsky rozvrácených zemích. Pokud je Evropa přijme, poskytne sociální dávky a sociální bydlení, jak k tomu přijdou bývalí spoluobčané těchto ekonomických migrantů, kteří nejednali protiprávně, nedopustili se ilegální migrace, pročež musí dále snášet příkoří ekonomického rozvratu své domoviny. Pokud Evropa poskytne ekonomickým migrantům sociální dávky či se o ně jinak postará, kromě jiného tím jedná nespravedlivě vůči lidem, kteří v Africe nebo na Blízkém východě zůstali,“ komentoval.

Podobné je to podle něj s klienty H-Systemu. „Ti, kteří volají po odškodnění těchto klientů, musí tedy současně uznat, že o ekonomické migranty se má Evropa bez námitek postarat, bez ohledu na to, že jednali ilegálně a bez ohledu na to, že ti jejich krajané, kteří ilegálně nejednali a zůstali ve své domovině, budou tedy těmi konečnými poškozenými. Další možnost je odškodnit všechny klienty H-Systemu, ale to se v naší analogii rovná třeba pozvání celé Afriky do Evropy. To není možné. Sebebohatší stát nemůže tahat kaštany z ohně za všechny,“ uzavřel Kovanda.

Odškodné pro klienty H-Systemu za průtahy požaduje po státu například právnička Hana Marvanová, která v komunálních volbách v Praze kandiduje za koalici TOP 09 a STAN. Desítky žalob podala za občanské sdružení Maják. To jsou klienti H-Systemu, kteří domy nedostavěli.

Jeden z oslovených advokátů stručně bilancoval právní pohled na příběh lidí z bytového družstva Svatopluk, kteří by se měli podle soudu vystěhovat.

„Nedostavěné a objednavatelům právně nepřevedené nemovitosti ze zkrachovalého H-Systemu spadly do konkurzní podstaty někdy na konci 90. let. Tito lidé se tehdy ve své zoufalé situaci rozhodli k možná jedinému reálně dosažitelnému, ale právně velmi riskantnímu řešení, a to ty domy a byty převzít, vlastními silami dostavět a začít v nich bydlet. Insolvenční správce od té doby s nimi vedl spor o vlastnictví k nemovitostem a současně o jejich vyklizení a nyní zjevně uspěl. Na první pohled je to naprosto bizarní rozhodnutí, ale právně se taková věc nedala předem vyloučit, což v některých mediálních vyjádřeních dokonce i příslušní lidé (z jejich, lidsky zcela pochopitelného, pohledu 'vlastníci') připouštějí,” shrnul.

Za víc než dvacet let část klientů prodala své pohledávky specializovaným společnostem, které jsou nyní členy věřitelského výboru. Někteří z poškozených již zemřeli.

Soudce Zdeněk Krčmář po oznámení rozsudku NS uvedl, že kromě členů bytového družstva Svatopluk jsou tu po letech stovky věřitelů, kteří čekají na své peníze. Poškozeným, jimž by měly být vyplaceny dvě miliardy, bylo dosud uhrazeno celkem 180 miliónů korun. Většinu peněz, kteří klienti zaplatili, se úřadům nepodařilo zajistit.