Článek
Řepka se v posledních letech stabilně pěstuje na necelých 400 tisících hektarech. Zhruba z poloviny průmyslově zpracovaných semen řepky se vyrábí methylester řepkového oleje (MEŘO), vyplývá ze situační zprávy ministerstva zemědělství o olejnínách.
MEŘO je bionafta v pravém slova smyslu. Jednak se využívá pro povinné přimíchávání biosložky do motorové nafty, jednak se z ní používají vysokoobjemová biopaliva osvobozená od spotřební daně.
„Povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot a osvobození vysokoobjemových biopaliv od spotřební daně má bezesporu významný vliv na poptávku po methylesteru řepkového oleje, respektive na poptávku po pěstování řepky,“ sdělil Novinkám Petr Baranyk ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin.
„Pokud by povinné přimíchávání i osvobození od daně skončilo, řepky by se pěstovalo méně než dnes, a to se všemi pozitivními i negativními důsledky z toho vyplývajícími,“ dodal.
Agrární analytik Petr Havel na dotaz Novinek uvedl, že povinné přimíchávání a daňová úleva jsou jedinou státní podporou, která má vliv na pěstování řepky. „Pokud nepočítáme ještě doprovodné nepřímé podpory, jako je jednotná platba na plochu pěstovaných hospodářských plodin, tedy i na plochu osetou řepkou (tato platba se týká všech pěstovaných plodin), a vratka spotřební daně za naftu spotřebovávanou v zemědělství a lesnictví.“
Ilustrační foto
„Díky zmiňované garanci využití řepky na biopaliva je v současné době v České republice ekonomicky nejvýhodnější pěstovat právě řepku. I když jsou náklady na její pěstování mírně vyšší než u ostatních hospodářských plodin a hektarové výnosy nižší, zhruba tři tuny z hektaru oproti pěti až šesti tunám z hektaru například při pěstování pšenice, činí cena tuny řepky necelých 9 000 korun za tunu, zatímco u obilí se pohybuje cena pod hranicí 4 000 korun za tunu, často i méně,“ řekl Havel.
Vliv na životní prostředí je sporný
Od svého zavedení je podpora biopaliv v EU poměrně kontroverzní. Jejím původním cílem bylo navýšit podíl biopaliv na trhu pohonných hmot do roku 2020 na 10 procent. Původně si od toho politici slibovali snižování emisí uhlíkových plynů, především CO2, které mají vliv na globální změnu klimatu.
Studie z univerzity v Barceloně však již v roce 2008 naznačila, že v případě bionafty by tyto přínosy mohly být zcela minimální a převážily by je negativní dopady na půdu a krajinu. V roce 2016 navíc studie nevládní organizace Trasport and Environment (Doprava a životní prostředí, T) poukázala na to, že biopaliva jsou ve vztahu k emisím uhlíkových plynů problémová.
EU nakonec proto začala od podpory upouštět a došlo k zastropování podílu biopaliv na trhu pohonných hmot na sedm procent. Pokud by k zastropování nedošlo, do roku 2020 by podle studie T by politika podpory biopaliv vedla ke zvýšení emisí o 3,7 procenta. I po zavedení stropu by měla podpora biopaliv zvýšit emise v EU o 1,4 procenta. Proto studie doporučila konec biopaliv v EU po roce 2020.
Lídrem na trhu je Preol z holdingu Agrofert
Z řepky se v Česku stalo politikum a premiér v demisi a obmyšlená osoba svěřenského fondu, do nějž zaparkoval svůj holding Agrofert, Andrej Babiš měl například v minulých dnech potřebu zdůraznit, že všudypřítomný pyl není z řepky, ale z jehličnanů. Dodal, že Agrofert pěstuje pět procent české řepky. [celá zpráva]
„Konkrétně jde o 4,82 procenta z plochy, na které všichni zemědělci v České republice řepku pěstují. Vedle zemědělských firem Agrofertu pěstuje řepku v Česku přibližně 2000 dalších zemědělských společností,“ sdělil Novinkám mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Pěstování řepky je pro zemědělce nejlukrativnější
Agrofert je však předním výrobcem MEŘO a dalších produktů z řepky. „Jako významný zpracovatel řepky vykupujeme řepkové semeno i od jiných producentů,” doplnil Hanzelka.
Společnost Preol z holdingu Agrofert ve své výroční zprávě uvádí, že mezi její hlavní výrobky patří destilovaný glycerin, řepkový šrot, neutralizovaný řepkový olej a zejména methylester řepkového oleje (MEŘO), který má 45procentní podíl na jeho tržbách. Řepkový šrot a glycerin jsou vedlejšími produkty jeho výroby.
Preol uspokojuje poptávku po bionaftě vyvolanou jejím povinným přimícháváním do motorové nafty, ale prodává i vysokobjemová biopaliva, která jsou osvobozená od spotřební daně. „Preol i přes vysoce konkurenční prostředí v roce 2016 potvrdil svoji pozici lídra,“ uvádí výroční zpráva.
Preol však není jediným producentem a dodavatelem methylesteru. Například polostátní společnost Čepro podle Registru smluv kupuje nebo kupovala MEŘO pro přimíchávání biosložky do pohonných hmot mimo jiné od další společnosti z holdingu Agrofert – Primagra – nebo od slovenské firmy Meroco.