Článek
Jehličnany v pravidelných několikaletých cyklech produkují větší množství pylu. Ten se následně ovzduším šíří.
„Říká se tomu sírový sediment, i když to se sírou nemá nic společného, a způsobují to jehličnany - borovice a smrky. Ty dělají žlutou pokrývku, řepka nelétá, její pyl je těžký a lepkavý, aby se mohl nalepit třeba na čmeláka,” upřesnil pro server iRozhlas alergolog Ondřej Rybníček z Fakultní nemocnice Brno, který vede projekt Pylová informační služba.
Aby se nešířilo všeobecné nedorozumění: ten #pyl ponejvíce není z řepky.
— Vojtěch Kotecký (@VojtechKotecky) 1. května 2018
(Dobře se to pozná ve smrkovém lese.) pic.twitter.com/1EX9ydsWXN
Množství pylů v ovzduší je momentálně enormní kvůli rychlému nástupu teplého počasí. „Alergiků máme na jaře v ordinacích vždycky hodně, letos ale všechno vykvetlo najednou,” citovala ČTK alergoložku Romanu Kochrdovou.

Detail z terasy na pražských Vinohradech ze středečního dopoledne
Situace by se podle lékařů měla zlepšovat, alergiky nicméně mohou v dalších týdnech potrápit kvetoucí trávy.
Babiš mlží
Z pylu se v ČR dokonce stalo politikum a premiér v demisi a přes svěřenské fondy vlastník Agrofertu Andrej Babiš měl potřebu zdůraznit, že všudypřítomný pyl není z řepky, ale z jehličnanů.
„S řepkou to nemá vůbec nic společného. K řepce jeden možná překvapivý fakt: z celkové úrody řepky v ČR vypěstuje moje bývalá firma jenom pět procent,” tvrdí Babiš. Nezmínil ale, že Agrofert řepku pěstovanou v ČR od zemědělců také vykupuje pro další zpracování v podniku Preol v Lovosicích.
Brukev řepka olejka (Brassica napus) se v Česku pěstuje nejen k produkci potravinářského oleje, ale zejména jako biopalivo, které se vyrábí z olejnatých semen a přimíchává se do pohonných hmot. Zemědělské podniky, včetně Agrofertu, kvůli tomu dostávají na produkci řepky státní podporu.

Brukev řepka (Brassica napus)
Nespokojenost obyvatel ohledně toho, jak ČR na jaře každoročně zežloutne, roste. Řepka se v ČR pěstuje podle dat Českého statistického úřadu v posledních dvou letech na čtyřech stech tisících hektarech. Z dat Eurostatu za rok 2017 pak vyplývá, že řepka pokrývá celkem 13,6 procenta oseté plochy v Česku. Větší podíl řepky má v EU už jen Estonsko, a to 13,9. Naopak okolní srovnatelné země pěstují řepky méně, Slovensko i Polsko 8,8 procenta, Maďarsko 5 procent, Německo 3,5 procenta a Rakousko 2,8 procenta.
Kritici masivního pěstování řepky poukazují na to, že je tato plodina osévána každoročně na rozsáhlá území, což zvyšuje riziko eroze půdy a snížení schopnosti zadržovat vodu. To může být velký problém v případě dlouhotrvajícího sucha nebo naopak povodní. Intenzivní hnojení a postřiky pesticidy a herbicidy mohou mít také negativní účinky na včely a zvěř a také na kvalitu spodních vod. Řepka je také nepříjemným alergenem.