Článek
Reformy jsou součástí návrhu rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. Podle informací listu by měly v příštím rozpočtu země Visegrádu (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) spolu s pobaltskými zeměmi dostat zhruba o 37 miliard eur méně, zatímco jižní země získají o téměř čtyři miliardy eur víc.
Podle návrhu by si měly přilepšit Španělsko, Řecko a Itálie, kde má dojít k nárůstu peněz z fondů o pět až osm procent (pro Athény).
I po reformě by však země střední a východní Evropy a pobaltské státy patřily mezi největší příjemce z fondů soudržnosti, dodává list. Slovensko a Lotyšsko by například dostávaly v letech 2021 až 2027 na hlavu kolem 300 eur (asi 7700 Kč), což je třikrát víc než Italové, vyplývá z návrhů.
Česko přijde o 24 procent
Financial Times již dříve informovaly, že v rámci reformy už nemá být hlavním kritériem rozdělování peněz z fondů HDP na hlavu jako dosud (chudší země dostávaly více), ale přibudou nová kritéria jako nezaměstnanost mladých, úroveň vzdělání, imigrace v letech 2014 a 2017 a emise oxidů uhlíku. [celá zpráva]
Nyní list přináší přesnější kalkulace, o jaké částky by mělo jít. Vzhledem k růstu ekonomik země Visegrádu očekával pokles příjmů z rozpočtu zhruba o deset procent, podle nových pravidel by to však bylo výrazně víc. V případě Česka, Estonska a Litvy má jít o 24procentní snížení, v případě Polska o 23 procent.
Polsko se již nechalo slyšet, že takové škrty by byly „naprosto nefér“. České ministerstvo financí uvedlo, že změny kritérií nepodporuje a chce o nich jednat.
Prohlubování napětí v EU
Také Financial Times připomínají, že plány se budou teprve konkretizovat a o konkrétní sumy se povedou tvrdá politická jednání. Vyjádření Polska podle listu nicméně ukazuje, že v EU hrozí další růst napětí mezi „východem a západem”. To se v poslední době projevovalo například v otázce kvót na přijímání uprchlíků.
Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger nehodlá kritikům ustupovat. „Pokud jsem kritizován ze všech stran, tak to dělám správně,“ prohlásil začátkem měsíce.