Článek
Komise má podle listu v plánu ukončit dosavadní praxi, kdy jsou peníze z fondů soudržnosti (tzv. kohezních fondů) rozdělovány téměř výlučně na základě výše hrubého domácího produktu na obyvatele. V budoucnu by pro směrování peněz měla být důležitá i řada dalších faktorů od nezaměstnanosti mládeže přes vzdělávání a životní prostředí až po inovace a přístup zemí k migraci.
Změny budou nejkontroverznější součástí návrhu víceletého rozpočtu EU pro období let 2021 až 2027, připomíná list. Přinesou totiž dramatickou proměnu politiky soudržnosti, která má za úkol podporovat méně rozvinuté části EU.
Přijdeme o peníze, zlobí se velvyslanec
Plánované změny budou podle listu znepokojivé zejména pro Varšavu a Budapešť. Polsko a Maďarsko jsou velkými příjemci peněz z kohezních fondů, mají ale s Bruselem spory ohledně dodržování zásad právního státu a demokratických principů. Čistým příjemcem z fondů EU je ale také Česko.
„Zkoušejí to postavit proti nám. Je to další způsob, jak přijít o peníze,“ citují FT velvyslance jedné z unijních zemí, která by na novém modelu tratila.
O podrobnostech reforem se stále jedná, diplomaté nicméně předpokládají, že výsledkem bude přesměrování finančních prostředků z Polska, ČR a Pobaltí do jihoevropských států, například Itálie, Španělska, Řecka, ale třeba i do některých regionů ve Francii, píše deník. Konečná podoba dokumentů by měla být zveřejněna na počátku května.
České ministerstvo financí v reakci na zprávu uvedlo, že změny pravidel pro rozdělování peněz z fondů EU nepodporuje. Oficiální návrh Evropské komise zatím neobdrželo. Z vyjádření ale vyplývá, že určitý tlak v tomto směru očekává.
„ČR bude prosazovat, aby případné snižování prostředků pro úspěšné členské státy - jako je právě ČR - bylo postupné a aby podmínky budoucího víceletého finančního rámce úspěšné státy netrestaly a nepřenesly na ně disproporční břemeno,“ uvedl mluvčí ministerstva Zdeněk Vojtěch.
Vliv může mít i imigrační politika
Jednání ohledně budoucího víceletého rozpočtu je komplikováno plánovaným snížením celkových výdajů z kohezních fondů, které má zčásti pomoci kompenzovat výpadek v příjmech způsobený odchodem Británie z Evropské unie. FT připomínají, že komisař pro rozpočet Günther Oettinger v této souvislosti hovořil o nezbytnosti škrtů mezi pěti a deseti procenty.
List Financial Times rovněž upozornil, že německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron podporují myšlenku využít rozpočet EU k finanční podpoře regionů s velkým počtem žadatelů o azyl, jako jsou Německo či Švédsko.