Hlavní obsah

Maskovaná inflace. Výrobci zmenšují balení, aby nemuseli zdražovat

Novinky, tov

Zmenšování obsahu balení se netýká jen čokolád Milka nebo Toblerone, ale dlouhé řady potravinářských výrobků i nápojů. Taktiku vedle „přifukování” obalů v posledních letech volí stále více výrobců, protože zdražování je v době internetových srovnávačů cen okamžitě poznat, upozornil Patrik Nacher, předseda sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele. Fenomén nazývá „smrskflace“.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Ve dnešním konzumním světě, když fungují různé porovnávače cen a recenze, se zdražování přesouvá někam jinam. Proto je tu taková skrytá inflace, kterou nazývám ,smrskflace‘. Není to jen u čokolády – mění se objemy balení másla, jogurtů, nápojů, gramáž oříšků ve stejném obalu a podobně,“ řekl Novinkám Nacher.

Nejznámějšími příklady z poslední doby bylo zmenšení čokolád známých značek jako Milka, Toblerone nebo KitKat. [celá zpráva]

„Také to může být tak, že se zvětší obal. I když množství zůstává stejné, lidé mají pocit, že koupili něco víc, a tak si to výrobce může troufnout zdražit. Větší obal je také lepším nositelem reklamy, jenže lidé kupují vzduch,“ dodal Nacher.

„Smrskflace”
Nemění se samotná cena, na kterou jsme všichni citliví a kterou lze dnes snadno porovnávat, ale mění se všechno ostatní. Variant je hned několik:
Stejná cena – menší množství (gramáž).
Nepatrně, tedy akceptovatelně vyšší cena – sice stejné množství, ale větší obal, a tak vytvoření pocitu většího množství. V takových případech se vlastně prodává vzduch.
Stejná cena – horší kvalita, méně jakostní ingredience, nekvalitní komponenty, nižší obsah (procento) základní suroviny, použití náhražek.
Z knihy Patrika Nachera  „Konec finančních negramotů v Čechách”

Třetí skrytá inflace nebo „smrskflace“ je podle Nachera těžko měřitelná. Jde o snižování kvality surovin, ingrediencí. Tam může být určitá spojitost s problémem dvojí kvality, kdy potraviny s podobným obalem prodávané třeba v Německu a Rakousku měly odlišné složení než ty prodávané v zemích střední a východní Evropy. [celá zpráva]

Zákazníci by proto měli sledovat složení výrobků na obalech nebo si čas od času v tisku přečíst některé z testů potravin.

Fenomén „zmenšování“ je podle Nachera do značené míry dán ekonomickou realitou. „Selský rozum by nám měl říci, že samozřejmě není možné mít na jedné straně rostoucí průměrné mzdy, vstupy, jako jsou energie, a na druhé straně stejnou cenu výrobků. To se musí někde projevit,“ vysvětlil.

Hrátky výrobců či obchodníků s objemem výrobků a s obaly se můžou do určité míry omezit, když zákazníci budou důsledně sledovat jednotkové ceny, (např. za sto gramů), které obchody musí na regálech uvádět. Druhou věcí je, aby se nakupující při nákupu neorientovali jen podle ceny, ale i podle kvality.

Propagátor finanční gramotnosti Patrik Nacher je z dřívějška znám jako bojovník proti absurdním bankovním poplatkům. Je poslancem a pražským zastupitelem za ANO a nově předsedou obnoveného sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele.

Související články

Výběr článků

Načítám