Článek
Podle prezidenta Václava Klause politici chtějí, "aby volby proběhly v původně navrženém termínu nebo co nejblíže tomuto termínu." Klaus připustil, že ne všichni politici měli na schůzce stejné názory.
Nejvyšší ústavní činitelé jsou přesvědčeni, že největším veřejným zájem jsou volby v co nejbližším termínu. Politici v tomto duchu chtějí napsat během středečního odpoledne prohlášení.
Prezident Václav Klaus na Hradě oznámil vytvoření expertní komise, která připraví novelu Ústavy.
Politici se shodli, že expertní skupina bude pracovat se senátním návrhem zákona obecné změny Ústavy, která umožní rozpustit Sněmovnu a vyvolat říjnové volby. Chtějí využít ústavní novelu, kterou navrhli senátoři po patových volbách v roce 2006 a která následně zamrzla ve Sněmovně.
Vlček navrhl stav legislativní nouze
Předseda Sněmovny Miloslav Vlček řekl, že dolní komora tento návrh projedná ve stavu legislativní nouze. Co přesně tím ale politik myslel, není jasné, protože ve stavu legislativní nouze lze projednávat pouze vládní návrhy zákona.
Hned po Sněmovně by se zákonem měl ale zabývat Senát. Podle jeho předsedy Přemysla Sobotky by senátoři měli o tom jednat již příští týden. Přesný termín schůze má stanovit tento čtvrtek senátní organizační výbor. Sobotka očekává, že novelu podpoří zákonodárci ze všech parlamentních stran.
Podle návrhu by prezident navrhoval rozpuštění Sněmovny po demisi vlády, souhlas by s tím musela vyslovit nadpoloviční většina všech poslanců. Pokud by jich tedy zvedlo ruku alespoň 101, konaly by se předčasné volby. Ve Sněmovně se pak navrhlo zvýšit nadpoloviční většinu na ústavní většinu, tedy minimálně 120 poslanců.
Návrh už ve Sněmovně prošel prvním čtením a obecnou rozpravou ve druhém čtení a poslanci podali pozměňovací návrhy. Vzhledem k tomu, že jde o ústavní zákon, je k jeho přijetí nutný souhlas alespoň 120 poslanců a tří pětin přítomných senátorů. V obou komorách má ODS spolu s ČSSD ústavní většinu.
| K předčasným volbám lze nyní dojít třemi způsoby |
|---|
| Sněmovna může být rozpuštěna prezidentem, jestliže poslanci nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem jmenován na návrh předsedy Sněmovny (tedy na třetí pokus - pozn. red.). |
| K rozpuštění Sněmovny by také vedlo, pokud by se do tří měsíců neusnesla o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry. |
| Pokud by zasedání Sněmovny bylo přerušeno na více než 120 dnů. |
Právníci si ale nemyslí, že se politici budou schopni tak rychle dohodnout, i když se šéf ODS Mirek Topolánek, předseda ČSSD Jiří Paroubek a šéf komunistů Vojtěch Filip snaží spolupracovat.
ČSSD i ODS návrh podpořili
Sociální demokraté šli na schůzku s tím, že se návrh vrátí do druhého čtení doplněný o pozměňovací návrhy už v úterý 8. září. Proces by proběhl rychle a ve sbírce zákonů by mohla být norma publikována do 25. září. Volby by tak mohly být v původním termínu.
ODS senátní návrh, na kterém se Sněmovna dosud nebyla schopna dohodnout a raději schválila jednorázové řešení, taktéž podporuje.
"Řešení je co nejrychlejší schválení změny ústavy, která obecně upravuje možnost rozpustit Sněmovnu na základě její vůle. Tato změna je už předložena Senátem do Sněmovny," uvedl před jednáním mluvčí ODS Martin Kupka. Strana chce návrh projednat už příští týden v úterý na schůzi Sněmovny.
Rovněž KSČM přišla na Hrad s nápadem pozměňovacího návrhu. Podle senátní verze normy by Sněmovna mohla být rozpuštěna prostou většinou hlasů poslanců a senátorů. KSČM by prostou většinu zaměnila za ústavní. "Ústavní většina obou komor by rozhodla o zkrácení volebního období,“ prohlásil Filip. Období by ale nešlo prodloužit.
Otázky a odpovědi k vývoji okolo předčasných voleb
:: Kdo podal k ÚS stížnost?
Poslanec Miloš Melčák (70) zvolený v roce 2006 za ČSSD. Ze strany byl vyloučen poté, co v roce 2007 spolu s Michalem Pohankou umožnil získání důvěry trojkoaliční vládě Mirka Topolánka (ODS). Melčáka zastupuje renomovaný právník a bývalý vicepremiér a exšéf ODA Jan Kalvoda.
:: Jaká je podstata stížnosti?
Melčák podal stížnost proti rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 9. a 10. října 2009. Zároveň navrhuje zrušit i ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Podle Melčáka připadá zkrácení volebního období v úvahu jen ve výjimečných případech, například při ohrožení státu. Ve stížnosti poslanec také tvrdí, že zákon porušuje jeho právo být volen. Kvůli zkrácení volebního období nemůže zastávat funkci po celé čtyři roky.
:: Byl podobný případ v minulosti?
Jde vůbec o první stížnost podanou v Česku proti ústavnímu zákonu. Obdobným způsobem bylo zkráceno volební období Sněmovny a vyhlášeny předčasné volby v roce 1998, tehdy však nikdo stížnost nepodal. Pro zákon tenkrát hlasoval i poslanec Melčák.
:: Jak rozhodl Ústavní soud?
Ústavní soud odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb. Nerozhodl tedy o podstatě Melčákovy stížnosti, pouze vydal jakési "předběžné opatření".
:: Jaký je další postup Ústavního soudu?
Soudci budou nyní rozhodovat o Melčákově stížnosti. Zákony jim nestanoví žádný termín a soudci sami si také žádný termín nestanovili. Je možné, že ÚS nakonec zákon nezruší, ale i tak je původní termín voleb ohrožen.
:: Může Ústavní soud zrušit ústavní zákon?
Názory odborníků na to, za jakých podmínek a jestli vůbec může Ústavní soud zrušit ústavní zákon, se liší. Podle některých může Ústavní soud posuzovat pouze obecné zákony, podle jiných může zrušit ústavní zákon, který by šel proti samé podstatě Ústavy.
:: Zastavila se příprava voleb?
Organizaci voleb má na starosti ministerstvo vnitra. Podle ministra Martina Peciny už vláda za přípravu voleb zaplatila desítky miliónů korun. Dokud z verdiktu Ústavního soudu jasně nevyplyne, že se volby 9. a 10. října konat nebudou, bude podle něj ministerstvo zřejmě muset v jejich přípravě pokračovat. Největší výdaje podle Peciny začnou po 10. září, kdy budou uzavřeny kandidátní listiny.
