Hlavní obsah

Volby by se mohly konat až v červnu 2010, uvedl právník

Právo, Marel Přibil

Děkan Právnické fakulty UK Aleš Gerloch odpovídal na otázky Práva týkající se úterního odložení vykonatelnosti rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb Ústavním soudem.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Budova Ústavního soudu v Brně

Článek

Je Ústavní soud oprávněn odložit vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o vyhlášení říjnových předčasných voleb do Sněmovny?

Ústavní soud obecně může odložit vykonatelnost rozhodnutí, kterým se zasahuje do základních práv. Ale tady jsou dvě otázky. První, že nebyl podán návrh stěžovatele na odložení vykonatelnosti, což může podle zákona o Ústavním soudu dát soud jedině na návrh stěžovatele. Zde to překlenul určitým výkladem, ve kterém se odvolal na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Ale to je první dosti sporná věc.

A druhá, že musí být zasaženo do základního práva. A tady je otázka, jestli příslušný článek Listiny zakotvuje základní právo setrvat ve výkonu funkce. Samozřejmě je tam určitý výklad Ústavního soudu, který se odvozuje od kauzy předsedkyně Nejvyššího soudu – že tedy do toho mandátu nemůže být zasaženo nikdy zákonným způsobem.

Jednal tedy soud nad rámec svého ústavního postavení?

Zdá se mi to dosti problematické. Stěžovatel totiž návrh nedal. Odložení vykonatelnosti je také možné jenom tehdy, pokud to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

Volby nejsou veřejným zájmem?

Ústavní soud na závěr usnesení tvrdí, že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by svědčily o veřejném zájmu, který by odkladu vykonatelnosti bránil. Ale to zřejmě neobstojí, protože volby ve veřejném zájmu jsou. Dá se snad jen říct, že zájem politických stran není čistě veřejný.

Nový termín voleb bude možno stanovit až na základě konečného rozhodnutí ÚS?

Tady je teď samozřejmě otázka, jestli to máme chápat tak, že Ústavní soud už předjímá, že ústavní zákon, příslušný, který byl napaden, je vlastně neústavní a že ho může přezkoumávat jaksi bez dalšího. Protože jediný důvod jeho přezkoumání, který lze teoreticky odvodit, je, že se zasahuje do podstatných záležitostí demokratického právního státu. Protože Ústavní soud je jinak vázán ústavními zákony. Nemůže je přezkoumávat. Jistě však lze říct, že veřejnost to těžko bude vnímat jako něco pozitivního.

Takže lze předpokládat, že volby proběhnou v původním řádném termínu, tedy v červnu 2010?

Teoreticky ano.

Výběr článků

Načítám