Článek
Právo má k dispozici usnesení o zahájení trestního stíhání, které odhaluje, jakým způsobem probíhala vyjednávání mezi jednotlivými aktéry a jakým způsobem se samotný Nečas zasazoval o získání lukrativních míst pro rebelující poslance své vlastní strany Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksu ve firmách se státní účastí.
Výměnou za to, že složí své mandáty a fakticky tak nechají současnou vládní koalici u moci.
A to víc než měsíc před tím, než se tito poslanci 7. listopadu svých mandátů, které získali od lidí ve volbách, vzdali. Oficiálně s odůvodněním, že nesouhlasí se změnami v daňovém balíčku, které kabinet prosazoval.
Zatímco političtí představitelé i jejich koaliční partneři v tom vidí běžný politický obchod, detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu spolu se žalobci olomouckého vrchního státního zastupitelství jsou přesvědčeni o tom, že šlo o korupci.
Nagyovou spolu s Bočkem proto obvinili z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a z podplácení, Tluchoře, Šnajdra a Fuksu pak také ze zneužití pravomoci úřední osoby a navíc z přijetí úplatku. První dvojici za to hrozí až šest let, zbývajícím třem mužům dokonce až deset let vězení.
Hledá se lukrativní post
Z usnesení vyplývá, že Nagyová loni v září využila svého osobního vztahu k premiérovi a spolu s Bočkem začala vyjednávat s Tluchořem a dalšími lidmi o řešení situace a hledala rebelujícím poslancům vhodné uplatnění. Spolu s Bočkem se tak podle policistů stali Nečasovými emisary. Nagyová obvolávala například ministra zemědělství Petra Bendla či generálního ředitele Českých drah Petra Žaludu.
Sám premiér však byl také velmi aktivní. S Tluchořem jednal už 17. září a například dva dny před klíčovým listopadovým hlasováním policisté odposlechli rozhovor Nečase s Bočkem.
„Ty varianty jsou průchodné a má ještě nějaké nápady ohledně těch možností, které by byly a jsou realizovatelné jak u toho Ivana, tak u toho Petra, trošku problém bude Marek,“ řekl prý tehdy Nečas do telefonu.
Později toho večera pak Nečas mluvil i s Nagyovou. „Protože stejně s tím, s tím Kalouskem to je… Se kterým potřebujeme součinnost, protože ono to formálně, většina těch věcí spadá pod něj… Anebo typu, když je to Všeobecná zdravotní pojišťovna, tak jak kdyby to také spadá pod topku,“ uvedl.
Zajímavá byla také konverzace, která proběhla 11. prosince, tedy už po hlasování. Boček tehdy napsal Tluchořovi SMS: „A Petře, co ten Marek?“ Tluchoř mu na to odpověděl: „Marek Čepro nebo Mero, předseda dr (dozorčí rady – pozn. red.), všichni happy…“
Marek Šnajdr byl 20. prosince zvolen předsedou dozorčí rady Čepra. Ivan Fuksa se stal v lednu členem představenstva Českého aeroholdingu a ve stejný měsíc se stal vrchním ředitelem pro strategii a rozvoj v této společnosti.
Nechtěli být nápadní
Na konci ledna pak člověk prosazovaný Tluchořem, Libor Antoš, který na ministerstvu financí řízeném Miroslavem Kalouskem (TOP 09) pracoval jako ředitel odboru realizace dispozic s majetkem státu, se stal členem dozorčí rady Českých drah. Tluchoř žádný post nepřijal, podle policistů z obav před následky.
Z odposlechů vyplývá, že ani vyjednavači, ani sami poslanci nechtěli být se získáním dobře placených funkcí nápadní.
Ostatně o tom, že by umístění těchto lidí do státních firem nemělo být tak okaté, se hovořilo už 26. září, kdy Nagyová popisovala Nečasovi schůzku s Bočkem. Tehdy se již zřejmě bavili o požadavcích Tluchoře a spol.
„Hovoří o tom, že by tam byla nějaká postupka, tedy že by se první splnil v březnu nebo v lednu, druhý v březnu, aby to nebylo evidentní, což nechtějí ani oni,“ píše se v usnesení.
Jako první se ale Nagyová postarala o místo právě Bočkovi. Policisté zjistili, že se Nečas na jednání s ministrem dopravy Pavlem Dobešem (tehdy LIDEM) dohodl na nominaci Romana Bočka do funkce člena představenstva Českých drah.
Z odposlechů je patrné, že poté Tluchoř, kterého Nagyová označovala jako Pýtýho, získal důvěru, že „ze strany Nagyové to není jen hra“. Boček se stal členem představenstva Českých drah už 20. září.
Nagyová podle svého obhájce Eduarda Bruny tvrdí, že působila jen jako prostředník. „Ti tři (poslanci) si přes ni někdy domlouvali schůzky a to ji spojuje v té trestní věci, tedy skutečnost, že zkomunikovala nějaké schůzky, ale nikoli fakt, že by řešila jejich obsah a že by někomu cokoli slibovala, jak tvrdí policie,“ podotkl Bruna.
