Článek
To je plán B, který si politici připravili pro případ, že Ústavní soud vyhoví stížnosti poslance Miloše Melčáka, což se nakonec také stalo. V úterý Sněmovna poslala tento zákon poslala do závěrečného schvalování.
Podle tohoto scénáře by se volby mohly uskutečnit 6. a 7. listopadu. Za přepokladu, že se proces nikde nezadrhne, to znamená, že ho schválí i Senát.
Další komplikací by mohla být další stížnost k Ústavnímu soudu, a to i proti tomuto řešení. Právník Jan Kalvoda, který zastupuje poslance Melčáka, už dal najevo, že napadne jakýkoliv další pokus politiků o obejití Ústavy. [celá zpráva] Později své silné vyjádření Kalvoda zjemnil.
Příprava voleb byla zastavena
Ministr vnitra a předseda Státní volební komise Martin Pecina oznámil, že komise ukončila veškeré přípravy na volby konané v původním říjnovém termínu. Nyní bude třeba vyčíslit náklady, ty dle Peciny půjdou do desítek miliónů.
Další postup bude vycházet z rozhodnutí politiků. Pokud bude znám nový termín voleb, příprava se rozběhne znovu.
Problém v retroaktivitě
Ústavní soud v odůvodnění vyhovění Melčákově stížnosti konstatoval, že ... "napadený ústavní zákon je i retroaktivní, přitom princip zákazu retroaktivity práva patří také mezi podstatné náležitosti demokratického právního státu... Ústavní soud dospěl k závěru, že napadený ústavní zákon je ústavně nepřípustně individuální, nikoli obecný, a retroaktivní, nikoli prospektivní, tj. působící do budoucnosti".
Tato slova lze chápat také tak, že se Ústavnímu soudu nelíbí, že by se měla měnit pravidla během hry. Ústavní změna by tak měla platit, tak jako v některých jiných zemích, až pro novou Sněmovnu.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nastínil v České televizi tři podmínky, které musí splňovat systémová ústavní změna, aby byla v souladu s Ústavou. Zaprvé musí být schválena ústavní většinou v obou komorách parlamentu. Dále musí doplňovat či měnit Ústavu a také nesmí porušovat základní principy demokratického a právního státu.
Zrušená norma podle Rychetského splňovala jen první kritérium. Ústavu ale nijak nedoplňovala a neměnila a také obcházela ústavní ustanovení.
Postupy podle současné Ústavy
Možností bez rizika dalšího napadení u Ústavního soudu je postup podle stávající Ústavy. Ta zná tři způsoby, jak dojít k předčasným volbám.
Nejrychlejší je varianta trojnásobného nevyslovení důvěry vládě, tedy že Sněmovna je rozpuštěna prezidentem v případě, že poslanci třikrát za sebou nedají důvěru navržené vládě.
K rozpuštění Sněmovny by také vedlo, pokud by se do tří měsíců neusnesla o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry. Třetí možností, rovněž časově náročnou, je přerušení zasedání Sněmovny na více než 120 dnů.
Jednou z možností, byť teoretickou, je také ponechání řádného termínu voleb.
Co musejí politici udělat, chtějí-li stihnout volby 6. a 7. listopadu | |
---|---|
Datum | Úkon |
11. 9. | Sněmovna schválí novelu Ústavy ohledně svého rozpuštění a volebního zákona ohledně nových předčasných voleb. |
11. 9. nebo 12. 9. | Senát schválí novely Ústavy ohledně rozpuštění sněmovny a volebního zákona ohledně nových předčasných voleb. Novely poté podepíše prezident, premiér a budou uveřejněny ve Sbírce zákonů. |
15. 9. | Sněmovna se usnáší na svém rozpuštění, prezident jí následně vyhoví a vyhlásí nové předčasné sněmovní volby |
17. 9. | Nejzazší pro vyhlášení voleb prezidentem republiky na 6. a 7. listopadu |
29. 9. | Nejzazší termín pro předložení kandidátních listin |
3. 10. | Konec lhůty pro doplňování kandidátů na kandidátní listiny |
11. 10. | Konec lhůty pro odstranění závad na kandidátních listinách |
12. 10. | Lhůta pro registraci bezchybných kandidátních listin |
14. 10. | Termín pro losování volebních čísel Státní volební komisí |
26. 10. | Nejzazší termín pro registraci kandidátních listin na základě rozhodnutí soudu |
26. 10. | Počátek lhůty pro vysílání volebních spotů v ČT a ČRo |
5. 11. | Dodání hlasovacích lístků voličům |
6. 11. | První den voleb na území ČR |
7. 11. | Druhý den voleb na území ČR |
Zdroj: ČTK |
Anketa
Co říká článek 9 odstavec 2 Ústavy České republiky
(1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.
(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
(3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.