Článek
16:57: Předseda ÚS Pavel Rychetský oznámil, že proti rozsudku není odvolání. Uvedl také, že proti rozsudku byla dvojice soudců, a to Vladimír Kůrka a Jan Musil. Rychetský poté jednání ukončil.
16:50: "Napadený zákon ignoruje Ústavou předepsaný postup," řekl soudce Holländer. Dodal také, že ústavní zákon, který soud zrušil, obcházel ústavní principy, což je dle soudu nepřípustné.
16:42: "Ústavní soud opakovaně zdůraznil obecnost ústavního zákona," uvedl Holländer s tím, že tato obecnost umožňuje oddělení moci zákonodárné, výkonné a soudní.
16:39: "Exekutiva se musí řídit hledisky ústavodárce," připomněl Holländer v odůvodnění. Přijetí ústavního zákona ad hoc by bylo dle rozhodnutí ÚS možné akceptovat pouze v mimořádném případě, jako je válečný konflikt.
16:32: Šéf ODS Mirek Topolánek označil podle ČT rozhodnutí Ústavního soudu za chybu.
16:30: Soudce varoval před takzvaným "prolomením Ústavy", což je její obejití v jediném případě na základě opatření, které Ústavu nedoplňuje ani nemodifikuje.
16:22: Holländer připomněl okolnosti přijetí zákona ve Sněmovně i v Senátu. Přečetl také odůvodnění, které zákonodárci užili ke zkrácení svého funkčního období.
16:15: Soudce Holländer v odůvodnění rozsudku připomněl předchozí usnesení Ústavního soudu i paralely s ústavními zvyklostmi v Německu, Rakousku i dalších demokratických zemích.
16:06: Soudce Pavel Holländer čte odůvodnění rozsudku.
16:02: Předseda ÚS Pavel Rychetský přečetl rozsudek, který zrušil ústavní zákon, který poslanec Melčák napadl. Poslancovu stížnost uznal soud jako oprávněnou.
14:41: Ústavní soud podle informací Práva vyhověl stížnosti poslance Miloše Melčáka na ústavní zákon o jednorázovém zkrácení volebního období Sněmovny. Znamená to, že se předčasné volby ve dnech 9. a 10. října konat nebudou.
12.30: Rychetský ukončil jednání. Soud se bude radit do 16:00. Novinky.cz se odpoledne k on-line reportáži vrátí.
12.25: Zaorálek zdůraznil, že Sněmovna hledala především východisko z mimořádné a vypjaté politické situace. Podle něj by měl být Melčákův návrh zamítnut.
12.24: Předseda Senátu Sobotka vyjádřil své přesvědčení, že přijatý zákon o rozpuštění Sněmovny není v rozporu s ústavním pořádkem.
12.23: Ústava musí být páteří státu, zdůraznil Kalvoda s tím, že by neměla být rozmělňována ad hoc zákony. Proto by měl být takto přijatý ústavní zákon zrušen.
12.07: Kalvoda jako Melčákův zástupce vyzdvihl potřebu zachovávat pravidla politické soutěže a přes určitou svůdnost nechtěl reagovat na Zaorálka a jeho "osobní prezentaci". "Jím (Zaorálkem) prezentovaný stát je jiným státem, než jaký předvídá Ústava, není státem, který se rozplývá nad starostlivostí politiků, jak složit vládu a získat důvěru, ale státem, který stanovuje přesná pravidla jejich výkonu moci," uvedl Kalvoda. Pravidla soutěže byla v tomto případě změněna v průběhu hry.
12.06: Předseda ÚS Rychetský ukončil část věnovanou dokazování a požádal strany o přednesení závěrečných řečí.
11.54: Soudce Stanislav Balík dal najevo nespokojenost, že mu Zaorálek neodpovídá jasně na otázky. Snažil se Zaorálka zeptat, zda ÚS nemá podle něj opravdu žádnou možnost, ani ve výjimečných případech zasáhnout proti absurdnosti schváleného ústavního zákona. Zaorálek nakonec za sebe, nikoliv za Sněmovnu, přiznal, že "v zákonech nenalezl nic, co by přezkoumávání ústavního zákona ze strany ÚS umožňovalo."
11.40: Soudkyně Wágnerová se zajímá i o postoj politiků, zda se snažili o sestavení vlády, nebo po jediném týdnu po vyslovení nedůvěry Topolánkově kabinetu směřovali k jedinému cíli - k předčasným volbám. Zorálek tvrdí, že předčasné volby byly tím jediným, na čem se politická scéna byla schopna shodnout. Wágnerová citovala poslance Miroslava Kalouska, který v jednom rozhovoru uvedl, že ústavně čistá cesta k předčasným volbám by připravila poslance o výplaty za dva měsíce. Připomněla, že po nových volbách bude rozložení sil v parlamentu obdobné. Zaorálek nakonec odpověděl, že by se taková situace s přijímaním ad hoc zákona opakovat neměla.
Lubomír Zaorálek (ČSSD) na půdě Ústavního soudu
11.33: Soudkyně Eliška Wágnerová se ptá Zaorálka: „Shodneme se, že ústava tu není proto, aby usnadňovala vládnutí, ale aby stanovovala pravidla vládnutí.“ Zaorálek nadšeně souhlasil a Wágnerová kontrovala: „Pokud se na tom shodujeme, pak aktéři se mají chovat tak, aby těmto pravidlům dostáli. Když jste uvažovali o vyslovení nedůvěry, uvažovali jste i o krok dál o tom, s kým novou vládu sestavíte?“ Zaorálek se omezil na obhajobu plnění role politické opozice. Přiznal pouze zájem na svržení vlády.
11.19: Soudce Mucha zkoumá Zaorálkovu tezi, že Ústavní soud nemůže přezkoumávat ústavní zákony. Ptá se, kdo je tedy garantem ústavnosti. Mucha trvá na odpovědi, zda se Zaorálek opravdu domnívá, že ÚS nemůže přezkoumávat ústavní zákony, jak řekl dříve.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský
FOTO: David W Cerny , Reuters
11.12: Soudce Holländer se dotázal Zaorálka, zda jím přednesené stanovisko schválila Sněmovna, nebo jde jen o jeho jakési shrnutí. Upozornil Zaorálka, že neví, čí stanovisko přednesl a vyzval ho, ať řekne i stanovisko menšiny ve Sněmovně, protože i ta může mít pravdu. Zaorálek přiznal, že se pokusil shrnout pouze většinové stanovisko a jeho projev Sněmovna neschvalovala.
11.07: Zaorálkův projev trval více než půl hodiny. V druhé části svého vystoupení zdůraznil, že Sněmovna nechtěla nikomu upřít poslanecký mandát, reagovala na krizi standardním způsobem obvyklým v demokratických zemích. Zákonem nebyla omezena práva poslanců. Naopak je neobvyklé rušení ústavních zákonů. Kritizoval také navrhovaný postup tří neúspěšných pokusů o sestavení vlády, které by podle něj znamenalo jmenování bezúčelných loutkovlád. Široká shoda politické scény byla podle něj mnohem lepší variantou.
10.50: Zaorálek připomíná různé jednorázové ústavní akty z minulosti, které byly podniknuty ve veřejném zájmu. Je přesvědčen, že jsou v pořádku, pokud nenaruší základy ústavního pořádku, nebo se nedějí na něčí úkor.
Zástupci obou komor parlamentu: předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) a místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) na jednání Ústavního soudu obhajovali rozpuštění Sněmovny a vyhlášení předčasných voleb.
10.44: Zaorálek ukončil první část svého vystoupení, které bylo postavené na tezi, že Ústavní soud nemá právo posuzovat schválený ústavní zákon. Připomněl, že napadený zákon byl přijat třípětinovými většinami v obou komorách.
10.27: O slovo se přihlásil místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), který chce šířeji reprezentovat stanovisko poslanců. Podle něj Sněmovna zvolila nejšetrnější a nejlepší řešení ve vzniklé situaci. ÚS nemá podle něj právo ústavní zákon přezkoumávat. Připomněl, že i navrhovatel stížnosti Miloš Melčák pro obdobný zákon v minulosti hlasoval.
10.26: Soudce Holländer ukončil rekapitulaci dosavadního vývoje případu. Rychetský požádal účastníky jednání, aby v případě zájmu doplnili svá vyjádření.
10.19: Holländer přečetl vyjádření Sněmovny a Senátu. Předsedové obou komor zdůraznili, že přijetí zákona předcházela široká rozprava, v níž byly zváženy všechny okolnosti, a zákon byl přijat na základě širokého konsensu v obou komorách. Zkrácení volebního období nevede podle předsedů k narušení suverenity občanů, naopak vypsání voleb ji posiluje.
10.13: Místopředsedu Sněmovny Vojtěcha Filipa (KSČM) překvapilo, že Sněmovnu zastupuje před Ústavním soudem místopředseda komory Lubomír Zaorálek (ČSSD). „To kdybych věděl, tak bych se o to přihlásil,“ řekl Právu s tím, že předpokládal, že do Brna pojede šéf komory Miloslav Vlček (ČSSD). Podle něj záleží na předsedovi, koho za sebe k Ústavnímu soudu vyšle. „Je to jeho rozhodnutí, organizační výbor Sněmovny ani jiný orgán do toho nemluvil,“ uvedl Filip, který je narozdíl od Zaorálka vystudovaný právník.
10.04: Ústavní soudce Pavel Holländer přednesl předloženou stížnost. Postupně předestřel všechny důvody, které vedly navrhovatele k podání stížnosti. Podle Melčáka není zákon o rozpuštění Sněmovny součástí ústavního pořádku, ale jen ad hoc zákonem, který je přípustný jen při výjimečných událostech. Stížnost zdůrazňuje potřebu udržení rovných pravidel politické soutěže a nebezpečnost jednorázových a zpětně platných opatření.
10.01: Do síně vešel Miloš Melčák. Rychetský se dotázal přítomných, zda má někdo námitku vůči podjatosti k některému z přítomných soudců. Nikdo námitku nevznesl.
Někdejší kolegové ze Sněmovny: Miloš Melčák a Jan Kalvoda
10.00: Předseda ÚS Pavel Rychetský zahájil projednáván a přivítal účastníky jednání.
09.45: Stěžovatel Melčák sice přijel s předstihem před devátou hodinou, ovšem jeho místo u stolu je také ještě prázdné. Údajně se připravuje v jednom ze salónků budovy.
09.28: Před budovou Ústavního soudu se objevil první demonstrant, kterého míjeli novináři a zájemci o veřejné projednávání ústavní stížnosti proti rozpuštění Sněmovny a vypsání předčasných voleb.
Demonstrant před budovou Ústavního soudu
Co bude následovat po rozhodnutí ÚS
Poslanecká sněmovna už rozpracovala změnu ústavy.
Schválí ji možná už v pátek.
Novela umožní prezidentovi, aby na návrh ústavní většiny poslanců rozpustil Sněmovnu.
Volby se možná uskuteční 6. a 7. listopadu.
