Článek
Podle informací Práva by ve středu měly být ostatky prezidenta převezeny s vojenskými poctami z kasáren v Loretánské ulici do Vladislavského sálu Pražského Hradu. Rakev má být převezena na lafetě houfnice vzor 14/19, která bude vypůjčena z historických sbírek.
Ve Vladislavském sále se mají shromáždit ústavní činitelé, diplomatický sbor, přičemž se očekává vystoupení prezidenta Václava Klause. Do čtvrtka by se mohla památce Havla poklonit také veřejnost.
Rakev s ostatky bývalého prezidenta Václava Havla budou převezeny na stejné lafetě jako ostatky Tomáše Garrigua Masaryka v roce 1937.
V pátek v poledne se má za účasti ústavních činitelů a zahraničních hostů uskutečnit ve Svatovítské katedrále zádušní mše, která bude součástí státního pohřbu. Pražský arcibiskup Dominik Duka v ČT uvedl, že na přání rodiny bude smuteční obřad pokračovat v krematoriu a celý ceremoniál pak skončí uložením urny s popelem.
Pro vypravení státního pohřbu vznikl výbor složený ze čtyř nejvyšších ústavních
činitelů - prezidenta, šéfů obou parlamentních komor a premiéra. Výbor průběh státního pohřbu připraví.
Ve středu ve Vladislavském sále zahraje Česká filharmonie, která kvůli státnímu smutku zrušila koncerty.
| Čtěte také: |
|---|
| Prezidentské pohřby byly v Československu celonárodní tryznou i aktem v ústraní |
| Češi se loučí s Havlem, podepisují kondolence a pokládají květiny k rakvi |
Při plánování státního pohřbu politici uvažují o inspiraci tradicí státních pohřbů z období první republiky. Státní pohřeb se v období takzvané první republiky týkal jen prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, k němuž je Havel svým mezinárodním věhlasem a zásluhami o rozvoj demokracie přirovnáván.
„Nebude to žádný Ludvík Svoboda, spíše se opravdu inspirujeme tou první republikou,“ řekl jeden ze zdrojů obeznámených s jednáním výboru. Bývalý prezident komunistického Československa a účastník obou světových válek Svoboda byl pohřben se státními poctami na podzim roku 1979.
Státníci i veřejnost od rána podepisují kondolenční knihyVideo: Novinky
První prezident samostatného a nezávislého Československa Masaryk zemřel dva roky po odchodu z funkce, ve které strávil 17 let. Jeho státní pohřeb se konal 21. září 1937. Smuteční obřad začal na Pražském hradě. Poslední rozloučení začalo za vyzvánění zvonů katedrály svatého Víta, smuteční projev pronesl Masarykův nástupce ve funkci prezident Edvard Beneš. Poté byla rakev s ostatky zahalena státní vlajkou a převezena na Wilsonovo nádraží (dnešní Hlavní nádraží). Odtud zvláštním smutečním vlakem na nádraží do Stochova a poté do Lán, kde byl prezident pochován.
Vláda také v pondělí jednala o vyhlášení státního smutku, to bylo zvoleno pro dny středa až čtvrtek. Také navrhla zákon, podle kterého se Havel zasloužil o svobodu a demokracii. [celá zpráva]