Rusnok jedná o složení nové vlády, přijel i předák odborů Zavadil

Zavadil po odchodu z Kramářovy vily řekl ČT, že se rozhodně neucházel o žádné místo v úřednické vládě. Řekl jen, že přišel schéma úřednické vlády podpořit, to znamená, že odborová organizace souhlasí s tímto schématem.

Naopak ministrem zemědělství by se podle zdroje blízkého vedení agrární komory měl stát šéf Potravinářské komory Miroslav Toman. Mluvčí komory Dana Večeřová k tomu však Právu řekla: „Jmenování pana Tomana není na pořadu dne a dále se k tomu nebude vyjadřovat.“

Kromě Kohouta se má ve středu s Rusnokem sejít také Marie Benešová, o níž se mluví jako o možné ministryni spravedlnosti. Čas jednání nechtěla upřesnit. „Nejdřív si poslechnu pana premiéra, co má za úkol nebo s čím mě osloví, nebudeme předbíhat,“ uvedla.

Post ministryně by prý zvažovala, situace ale pro ni není jednoduchá, protože má advokátní praxi a rozdělané případy. „Je to na dočasnou dobu a žádná zrovna vytoužená pozice to není, protože jste letní král, musíte všechno přerušit. Nebude legrace řešit rozdělané kauzy, kdo v tom bude pokračovat, i pro ty klienty to bude nepříjemné, mám s tím spoustu starostí,“ dodala.

Místopředseda zemanovců Radek Augustin uvedl po schůzce s Rusnokem, že v jeho vládě nebudou členové SPOZ. „Podle mých informací nebude ve vládě nikdo ze členů SPOZ, bude to vláda Jiřího Rusnoka,“ podotkl Augustin. Ke konkrétním návrhům na ministry, které se objevují, se před novináři nechtěl vyjadřovat. „Některé lidi (Rusnok) naznačil, myslím ale, že ne všechny,“ dodal.

Co se týče nového šéfa zdravotnictví, hovoří se o třech jménech. Prvním je Ivan David, který byl ministrem zdravotnictví za vlády Miloše Zemana v roce 1998. „Pokud budu osloven, zda přijmu nabídku stát se ministrem zdravotnictví, nechám se pozvat na jednání a pak se teprve rozhodnu,“ řekl David Právu.

Druhým jménem je senátorka ČSSD Milada Emmerová, která byla ministryní zdravotnictví za vlády Stanislava Grosse v letech 2004 až 2005. „Zatím jsem oslovena nebyla. Pokud mi někdo nabídku dá, zvážím ji,“ sdělila Právu.

Emmerová byla v letech 2008–2010 hejtmankou Plzeňského kraje. Loni koketovala s myšlenkou, že by přerušila členství v ČSSD a kandidovala za Stranu práv občanů – zemanovce v krajských volbách, po tlaku ze soc. dem. se však rozhodla zůstat a za SPOZ nekandidovat. Loni na podzim byla zvolena senátorkou ČSSD za Rokycansko.

Třetím jménem, které se skloňuje, je senátor a člen strany zemanovců Vladimír Dryml. Byl náměstkem ministra zdravotnictví Davida Ratha ve vládě Jiřího Paroubka v letech 2005 až 2006. Právu řekl, že pokud by byl osloven, kývl by. „Přijal bych nabídku, i když by to bylo jen nakrátko a finančně bych si pohoršil. Měl bych však podmínky: aby ve vládním programu byla zakotvena změna úhradové vyhlášky, podle níž jsou nyní lékaři za odvedenou práci placeni, změna indikačního seznamu pro lázně a dokončení myšlenky ministra Hegera – osvobození dětí do 18 let od regulačních poplatků,“ řekl Právu chirurg Dryml. Ten v Senátu vede klub SPOZ, KSČM a hnutí Severočeši.

Jedním z horkých adeptů na ministra dopravy je Jaromír Schling (dříve ČSSD, nyní SPOZ). Tento post zastával už v letech 2000 až 2002 v tehdejším kabinetu Miloše Zemana. Teď šéfuje dopravní komisi SPOZ a patří mezi neformální Zemanovy poradce.

Na otázku Práva, jestli mu už Rusnok nabídl ve své vládě křeslo, Schling odpověděl: „Nenabídl. S Jirkou Rusnokem jsem naposledy mluvil před třemi týdny a teď má jako nový premiér jistě spoustu starostí.“ Schling ale nepopírá, že mu úvahy o postu ministra nejsou cizí. „Takovou nabídku bych velmi vážně zvažoval,“ potvrdil Právu Schling.

V souvislosti s postem ministra dopravy se spekuluje také o 67letém prorektorovi ČVUT Petru Moosovi, jenž si řízení tohoto resortu vyzkoušel v roce 1998 v úřednické vládě Josefa Tošovského. V současné době se ale Moss léčí v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny z těžkého zápalu plic. „Snažím se proto vyjednavače držet od těla s tím, že na takovou funkci teď nemám sílu,“ řekl Právu Moos.