Článek
„Já bych dokonce řekl, že do důsledku dovedená ta argumentace Ústavní soudu znamená, že prezident republiky se může v posledních týdnech a měsících výkonu svého úřadu zcela utrhnout ze řetězu a dělat jakékoliv protiústavní kroky, aniž by byla jakákoliv sankce," řekl v České televizi Dienstbier.
"Protože důvodová zpráva v ústavě, která vyjadřuje úmysl ústavodárce, jasně říká, že skončení funkčního období není překážkou k projednání takové žaloby," doplnil Dienstbier pro Novinky.
Senátor poznamenal, že soud měl alespoň rozhodovat a říct, zda šlo, či nešlo o protiústavní chování. Dodal, že nicméně rozhodnutí soudu přijímá a nezbývá, než ho respektovat.
Gajdůšková: Šlo nám o vymezení mantinelů
Podobně jako Dienstbier hodnotí rozhodnutí i další stěžovatelé. Také místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) výrok soudu respektuje.
„Nešlo nám o sankci vůči prezidentovi, šlo nám o to, aby Ústavní soud řekl, jaké jsou mantinely ústavního chování prezidenta republiky,“ řekla Gajdůšková v České televizi. „Nemůžeme mluvit o vítězství, či prohře, musíme respektovat rozhodnutí Ústavního soudu,“ dodala.
Ve stejném duchu se vyjádřila i senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Na dotaz Práva, zda je z verdiktu zklamaná, odpověděla: "Nemám z čeho, nebyl tam žádný osobní zájem. Zájem byl na tom, aby se určil standard správní státnosti, která byla porušována skutky zmíněnými v ústavní žalobě. Soud ale zřejmě vyšel z jiného právního náhledu," řekla Právu.
Wagnerová se shodla s Jiřím Dienstbierem na slovech o důvodové zprávě. Soudní řízení podle ní mělo pokračovat i po zániku mandátu prezidenta Klause. „Páni soudci a paní soudkyně vyšli z toho, že účelem řízení o ústavní žalobě není podávat výklad takzvaného objektivního ústavního práva, ale pouze rozhodnout o tom, zda se prezident dopustil nebo nedopustil deliktního jednání. (...) Já se ovšem domnívám, že účel naopak spočívá v objektivním výkladu ústavního práva,“ řekla v České televizi.