Článek
Tomio Okamura odevzdal archy s 63 530 záznamy, z toho se počítalo 61 966 podpisů. Ministerstvo u jmen zjistilo, že část lidí, kteří se podepsali, vůbec neexistuje, u záznamu mají napsáno "Občan v evidenci nenalezen: neexistuje nikdo se zapsanými údaji". Okamurovi po odečtení zbylo celkem 35 751 podpisů, což na kandidaturu nestačí.
Jana Bobošíková odevzdala 56 725 záznamů, z toho bylo uznáno 56 191 podpisů. U těch ministerstvo nejčastěji zjistilo, že u jmen chybí adresa nebo podpis, adresa je nesprávná, nebo podepsaní lidé už zemřeli. Často se také objevovala poznámka, že záznam je duplicitní, tedy že se jedno jméno opakuje několikrát. Bobošíkové zbylo po odečtení 45 429 podpisů.
Vladimír Dlouhý odevzdal 60 035 záznamů na arších, uznali mu 59 165 podpisů, které se kontrolovaly. Nejčastějším důvodem vyřazení bylo, že osoba uvedená v kolonce, neexistuje. I u něj se objevovali podporovatelé, kteří zemřeli před vznikem petice nebo nemají české občanství. Dlouhému zbylo 38 687 podpisů.
| Schválení kandidáti: | Jiří Dienstbier, Jan Fischer, Taťana Fischerová, Vladimír Franz, Zuzana Roithová, Karel Schwarzenberg, Přemysl Sobotka, Miloš Zeman |
|---|---|
| Odmítnutí kandidáti: | Jana Bobošíková, Petr Cibulka, Vladimír Dlouhý, Iveta Heimová, Roman Hladík, Anna Kašná, Jiří Kesner, Jindřiška Nazarská, Tomio Okamura, Klára Samková, Karel Světnička |
Přihlášky podalo celkem 20 uchazečů o účast v prezidentské volbě, dopředu ale bylo jasné, že někteří sítem ministerstva vnitra neprojdou. Nenasbírali totiž potřebný počet podpisů nutných k oficiální nominaci. To se podařilo jen jedenácti kandidátům. Bez Okamury, Bobošíkové a Dlouhého tak zbývá osm kandidátů, pro které se budou moci občané v lednu rozhodnout.
Ředitel odboru všeobecných správ ministerstva vnitra Václav Henych upřesnil, že jeden z 20 kandidátů sám ještě před pátečním rozhodnutím rezignoval. Odmítnuté kandidáty rozdělil do dvou skupin: v první z nich jsou ti, kteří nenasbírali potřebný počet podpisů pod peticí, v druhé ti, kteří sice odevzdali potřebný počet, ale s chybami.
Podpisové archy uchazečů z druhé skupiny byly konfrontovány se základními registry a evidencí obyvatel. Nejčastější chyby se projevily například v tom, že se v petičních arších objevily opakovaně podpisy stejných osob, podpisy osob mladších 18 let, osob, které byly zbaveny způsobilosti k právním úkonům, nebo se nejednalo o občany České republiky.
„Není to k tíži těch, kteří sbírali podpisy,“ zastal se Henych sběračů podpisů, v jejichž silách podle něj nebylo takovým chybám předejít.
Kandidáti se mohou obrátit na soud
Ministerstvo vnitra začalo 8. listopadu kontrolovat náležitosti v podaných prezidentských přihláškách. Zaměřilo se mimo jiné i na ověřování pravosti podpisů na petičních arších. Kontroloři vybrali namátkově 8,5 tisíce podpisů u každého kandidáta. V případech, kdy odhalili chyby u více než 3 procent z nich, prověřovali dalších 8,5 tisíce podpisů. Podíl neplatných podpisů byl následně z celkového počtu odečten.
Někteří adepti na prezidentskou volbu už dopředu avizovali, že v případě zamítnutí jejich kandidatury zváží podání stížnosti. Až do příští středy mají možnost odvolat se k Nejvyššímu správnímu soudu, který bude mít na rozhodnutí 20 dní. Problém může nastat, pokud si někdo z kandidátů bude stěžovat u Ústavního soudu. V takovém případě by hrozilo i přesunutí termínu voleb, což by teoreticky mohlo vést i k tomu, že by se Česká republika ocitla na čas bez prezidenta. Václavu Klausovi totiž končí mandát 7. března.
Henych uvedl, že uvítá, pokud se kandidáti skutečně v tomto případě obrátí na soud. Podle něj by to jen pomohlo, neboť v případě přímé prezidentské volby dosud neexistuje judikatura, a proto se neví, „v jakých mantinelech se mohou pohybovat“.
