Článek
Podle hlasů z Lidového domu je pro ČSSD posunutí termínu absolutně nepřijatelné. "Expertní skupina se nedrží dohody politických stran z rána. Zkoumají jen jednu ze tří alternativ," sdělil zdroj z ČSSD.
V případě, že není jiné řešení, si ODS podle místopředsedy Ivana Langra přeje, aby pro posunutí termínu našli občanští demokraté partnery.
Podle informací Práva jsou ve hře dvě variantní řešení. Obě řešení jsou vázána na rozhodnutí Ústavního soudu. Nevyhoví-li soud ústavní stížnosti Miloše Melčáka, pak by se volby konaly v původním termínu, tedy 9. a 10. října. Pokud ale soud Melčákovi vyhoví, pak by připadal v úvahu termín 6. a 7. listopadu. Právu to sdělila poslankyně KSČM a členka expertního týmu Zuzka Bebarová-Rujbrová.
Na práci týmu se ve středu ráno domluvili šéfové parlamentních stran s prezidentem Václavem Klausem, premiérem Janem Fischerem a předsedy obou parlamentních komor.
Hlavní variantou je odhlasovat senátní návrh ve Sněmovně
Místopředseda KDU-ČSL Pavel Svoboda během jednání právních expertů Právu řekl, že hlavní variantou, jak dosáhnout předčasných voleb, je odhlasovat ve Sněmovně senátní návrh. Ten počítá s tím, že by nadpoloviční většina poslanců - tedy 101 - mohla odhlasovat rozpuštění Sněmovny. Experti stran ale navrhují zvýšit potřebný počet hlasů na 120 poslanců.
„V případě, že by Ústavní soud vyhověl žádosti pana Melčáka, tak by touto cestou říjnový termín nešel stihnout,“ řekl Právu Svoboda. Dodal, že volby na základě upraveného senátního návrhu by šly konat nejdříve v listopadu.
Právník Radovan Suchánek, který zastupuje ČSSD, České televizi řekl, že úkolem týmu je připravit návrhy ústavních změn, aby se volby uskutečnily v původním říjnovém termínu.
Paroubek proti listopadovému termínu, Liška a Schwarzenberg smířlivější
S listopadovým termínem voleb by však nesouhlasil předseda ČSSD Jiří Paroubek. "Neumím si to představit, to by byla trochu nastavovaná kaše," řekl Rádiu Impuls.
S listopadem by naopak souhlasili, nebo alespoň se s ním smířili, šéfové SZ Ondřej Liška a TOP 09 Karel Schwarzenberg. TOP 09 by bylo milejší, kdyby předčasné volby zůstaly v původním termínu, se kterým strana počítala a v kampani pracovala. "Jako státotvorná strana jsme přesvědčeni, že je především nutné, aby řešení, které se našlo, bylo v souladu s ústavou a s dalšími zákony. Pokud jiné řešení není, tak to přijímáme," sdělil ČTK Schwarzenberg.
"Takový termín je dostatečně blízko původnímu termínu a nezpůsobil by českému státu tak mimořádné škody. Takže pokud to bude cena za ústavnost a držení čistého procesu, tak potom je to cena přijatelná," uvedl Liška na tiskové konferenci.
Předseda ODS Mirek Topolánek při příchodu na dopolední schůzku politiků listopadový termín nevyloučil.
Jedna varianta je, že Ústavní soud rozhodne včas a vše půjde podle dosavadních termínů, jinak je realistické datum voleb až začátkem listopadu, řekl ČTK Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Konečné rozhodnutí o termínu je ale na rozhodnutí politiků, se kterými právníci během jednání podle Svobody konzultují.
Jedna varianta je, že Ústavní soud rozhodne včas a vše půjde podle dosavadních termínů, jinak je realistický datum voleb až začátkem listopadu, řekl Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Experti mají podle něj nyní "technologickou přestávku", ve které se svými politickými zadavateli konzultují průběžné výsledky jednání.
Pecina: Volební komise pokračuje v přípravách voleb na říjen
Ústřední volební komise bude podle ministra vnitra Martina Peciny pokračovat v přípravách voleb pro původní termín voleb v říjnu, tak jak stanoví ústavní zákon. V tomto okamžiku ústavní zákon zrušen nebyl, proto pokračujeme v přípravách voleb. Doporučujeme, aby volební orgány pokračovaly v přípravě voleb, řekl Pecina.
Dosud vyčíslené náklady pro přípravu voleb byly podle něj spočten na 122 600 000 korun.
Stav legislativní nouze není potřeba, míní experti
Experti, kteří posuzují návrh změny Ústavy, se podle právníka Františka Korbela (za SZ) shodli na tom, že kvůli přijetí normy není třeba vyhlašovat stav legislativní nouze, jak politici ráno navrhli. Doporučí doplnit senátní návrh, který ve sněmovně leží. "Nový vládní návrh by mohl znamenat zpoždění, protože by kvůli němu musela zasednout vláda, senátní návrh by sněmovna mohla projednat během dvou dnů, legislativní stav nouze tak neznamená žádný přínos," řekl.
Právníci také souhlasí s rozšířením senátního návrhu o formulaci, podle které je k rozpuštění sněmovny potřeba ústavní většina. Další změnou stávajícího návrhu je posunutí jeho platnosti, dosud v něm stojí, že nabude platnosti prvním dnem dalšího měsíce. Nové změní by mělo umožnit jeho platnost v den podpisu prezidenta a zápisu do sbírky zákonů.