Článek
„Moje první dluhy vznikly, když se můj partner dostal do exekuce. Půjčila jsem si 30 tisíc od nebankovní společnosti, aby měl jednu splátku na jeho úvěr. To nakonec v exekuci vyběhlo na 150 tisíc. Jeho rodina mi s tím nepomohla,“ vypráví mladá žena o tom, jak vstoupila do dluhové pasti, až nakonec skončila v insolvenci.
„Zůstala jsem sama, měli jsme nedoplacenou elektřinu a plyn, takže mi vznikl velký dluh u energetické společnosti. Dostávala jsem jednu částku rodičovského příspěvku na dvě děti a z toho se žít nedá, když máte platit nájem. Dluhy šly stranou a nabíhaly úroky,“ řekla Právu Klára, jejíž totožnost redakce zná, ale na její žádost ji nezveřejňuje.
Bývalý partner neplatí alimenty, půjčovala jsem si od přátel a dostávala se do šílených dluhů
Žena sice sehnala zaměstnání, ale to jí nijak nepomohlo v tom, aby sebe a děti uživila. „Strhli mi skoro celou výplatu a zbylo mi jen nezabavitelné minimum. Bývalý partner neplatí alimenty, půjčovala jsem si od přátel a dostávala se dál do šílených dluhů.“
Klára nemá šanci ani dosáhnout na sociální dávky. „U nich se totiž počítá čistý příjem, ne to, kolik vám zůstane na účtu. To, že máte exekuce, nikoho nezajímá. Nakonec jsem neměla ani na bydlení a skončila jsem v azylovém domě. Ač pracuji a vydělávám, nezvládla jsem to finančně,“ říká Klára.
Našla útočiště v chráněném bydlení jakožto dlouholetá oběť domácího násilí ze strany expartnera. Tam může bydlet ale jen po omezenou dobu a brzy bude muset řešit hledání vlastního bydlení.
Najít bydlení je problém
To není jednoduchý úkol. „Kdybych chtěla sociální byt, musím mít na území obce trvalé bydliště po dobu tří let a musím být v hmotné nouzi. To je demotivující pro lidi, kteří kvůli tomu nechtějí pracovat,“ popsala Klára.
„Existuje možnost vydražit si obecní byt, ale tam musíte složit kauci několika nájmů dopředu, navíc si obce kontrolují registr dlužníků. Bydlení je pro mě tak v nedohlednu,“ řekla Klára, která má za sebou i hořkou zkušenost shánění nájemního bydlení.
„Majitelé nechtějí pronajímat byty samoživitelkám s dětmi. Volala jsem asi na dvacet inzerátů a osmnáct z nich mi řeklo, že nechtějí do bytu děti, jako by to bylo sprosté slovo. Na prohlídky bytů jsem chodila s kamarádem a říkala, že je to můj otec, jen aby to vypadalo, že nejsem sama,“ vyprávěla Klára.
A aby toho nebylo málo, k existenčním problémům se brzy přidaly zdravotní potíže. „Budu muset nastoupit na dlouhodobou neschopenku a ze zdrojů ze zaměstnání už vím, že mě potom propustí. Musím navíc mít speciální dietu, která mě stojí 7000 korun měsíčně,“ svěřila se. „Od září dcera půjde do školy, to budou další výdaje,“ děsí se už nyní.
Pomohly by alimenty
Na otázku, co by jí v její situaci nejvíc pomohlo, odpovídá bez rozmýšlení – výživné, které bývalý partner na její dvě děti neplatí.
„Pravomocný rozsudek na výživné budu mít možná v září. Pak budu ze zákona čekat čtyři měsíce a pak pošle třeba pět set korun a musím čekat další čtyři měsíce. Nikoho nezajímá, že bývalý partner neplatí, každý to bere tak, že je to vaše chyba, že jste s ním byla. OSPOD (sociálka) vám v tomhle nepomůže, ten v ČR nefunguje,“ stěžuje si Klára na liknavost příslušných orgánů.
Současná vláda připravuje zákon o zálohovaném výživném, který nestihl prosadit už minulý kabinet, že by za neplatiče platil alimenty stát a pak to po nich vymáhal. Návrh má ale řadu kritiků.
Připravovaný zákon by měl pomoci
Klára se obrátila na poslance Patrika Nachera (za ANO), který se legislativně zabývá pomocí lidem v exekucích nebo například bojem proti „šmejdům“, kteří často své klienty do dluhových pastí dostávají. Jak už před několika dny Právu řekl, připravuje zákon, který by lidem, jako je Klára, pomohl.
Vláda letos prosadila zvýšení horní hranice částky, od které dlužníci posílají peníze věřitelům, ze šestnácti tisíc na 25 tisíc, ale se spodní hranicí se zatím nepohnulo.
„Není možné chtít, aby Klára vycházela se šesti a půl tisíci, pak to z pudu sebezáchovy začne řešit jinak. Systém ji buď zavede do šedé ekonomiky, nebo si začne znovu půjčovat, což by mimo jiné znamenalo okamžité ukončení insolvence,“ řekl Právu Nacher.
Zákon, který chystá, počítá s tím, že by se nezabavitelné minimum zvyšovalo buď v návaznosti na životní minimum a normativní náklady na bydlení, nebo aby rostlo současně s minimální mzdou.
„K druhé variantě mám blíž. Výhodou je, že minimální mzdu politici pravidelně řeší. Už jsem nechal zadat právní analýzu, změna by měla být co nejrychlejší a co nejjednodušší,“ řekl Nacher. „Kdyby částka stoupla alespoň o dva tisíce, některým lidem by to pomohlo,“ dodal.