Článek
„Při insolvenci nezabavitelné minimum činí 6429 korun, s čímž se nedá takřka vyžít, zvlášť když je člověk sám. Lidé to pak řeší tím, že do oddlužení nejdou a raději pracují načerno. Ve výsledku z toho nemá nikdo nic, ani věřitel, ani stát a ani dlužník, který by po čase mohl znovu začít s čistým štítem,“ řekl Právu Nacher.
Nezabavitelné minimum v roce 2015 bylo 6118 korun, za čtyři roky tedy vzrostlo o zhruba pět procent. „Ve srovnání s růstem platů, minimální mzdy, důchodů, cen potravin a energií to je zanedbatelné. Protože chci, aby se dluhy splácely, tak toto je dobrá cesta, jak víc lidí motivovat projít osobním bankrotem,“ dodal poslanec.
O kolik a jak by se nezabavitelné minimum mělo zvýšit, je podle Nachera k diskusi. Poslanec upozornil, že částka je stanovena jako dvě třetiny součtu životního minima (3410 korun) plus normativních nákladů na bydlení ve městě do 100 tisíc obyvatel. Podle něj by se ale zvýšení životního minima nebo normativních nákladů odrazilo na dalších dávkách.
Patrik Nacher
„Jelikož chci problém řešit izolovaně, navrhuji změnu konceptu výpočtu. A to buď tím, že změníme celou koncepci a nezabavitelné minimum bude činit dvě třetiny minimální mzdy, anebo zachovat dnešní metodiku, ale nastavit místo dvou třetin například čtyři pětiny, tedy 80 procent,“ upřesnil Nacher.
Podle první metodiky by nezabavitelné minimum bylo 8891 korun (minimální mzda je 13 350 korun měsíčně), podle druhého způsobu by šlo o částku 7723 Kč.
„U první metody je výhodné, že když politici rozhodnou o růstu minimální mzdy, která se relativně často valorizuje, automaticky se zvýší i nezabavitelné minimum. Ve druhém případě bychom nemuseli překopat celou metodiku, ale jen upravit koeficient,“ dodal poslanec.
Podle Nachera návrh navazuje na opatření týkající se dlužníků, která vládní koalice ANO a soc. dem. ve Sněmovně v posledních dvou letech již prosadila, jako je novela insolvenčního zákona, úprava exekucí i odměn exekutorů, zamezení dětských exekucí aj.
„Je to další z kroků, kterým napravujeme některé neúměrné zátěže z minulosti. Ve srovnání se západní Evropou nejsme jako jedinci a jako stát tak zadlužení, ale počet exekucí tomu vůbec neodpovídá,“ dodal.
Většina stran by byla pro
S Nacherovým nápadem souhlasí premiér a lídr ANO Andrej Babiš. „Nezabavitelné minimum by mělo kopírovat vývoj mezd a životních nákladů, pokud chceme, aby dlužníci prošli osobním bankrotem a nezůstávali v šedé zóně,“ podotkl pro Právo.
Také mezi poslanci je většinová vůle nezabavitelné minimum zvýšit. „Určitě jsem pro zvýšení nezabavitelného minima, takové minimalistické řešení je jednorázové zvýšení. Automatické zvyšování podle ekonomické situace by jistě usnadnilo politikům práci a odpadly by dohady při každém navýšení. Otázkou ale zůstává, zda takový dlouhodobý a stabilní automat lze najít,“ řekl Právu poslanec KSČM Jiří Dolejš.
Místopředseda lidovců Jan Bartošek by proti jednorázovému zvýšení dal přednost automatu. „Měli bychom ale najít takový, který by reagoval na vývoj ekonomické situace, tedy nezabavitelné minimum navázat na nějakou danost, jako je minimální mzda nebo průměrná mzda,“ řekl Právu.
Pro úpravu nezabavitelného minima je poslankyně soc. dem. Kateřina Valachová. „Zvlášť nespravedlivé je nezabavitelné minimum vůči rodinám s dětmi, především vůči samoživitelkám a samoživitelům,“ uvedla pro Právo.
Valachová je i pro systémovou změnu, která změní výpočet nezabavitelného minima tak, aby automaticky a bez zásahu politiků postačovalo pro nezbytné životní potřeby a vrátilo lidi v dluhové pasti z černé a šedé ekonomiky do běžného pracovního procesu.
Se změnou souhlasí pirátská poslankyně Olga Richterová, podle ní by ale nová úprava měla nejen odrážet růst cen, ale měla by být pro dlužníky i motivační.
„Navrhujeme, aby se nezabavitelné minimum navyšovalo poměrně podle výše příjmu, aby bylo výhodnější pracovat legálně než si nechávat část mzdy vyplácet na ruku. Současné nastavení minima je nerealistické a pro samostatně žijící lidi téměř nemožné,“ podotkla.
Pro úpravu je i poslankyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. „Obecně jsem příznivkyní, aby se důchody nebo některé dávky valorizovaly podle jasných ekonomických ukazatelů, aby se to nemuselo dělat zákonem. Takže bych považovala za logické i u nezabavitelného minima, aby lidé dostávali nějakou důstojnou částku, která by byla předvídatelně zvyšována.
Proti automatu je naopak poslanec ODS Jan Skopeček. Podle něj by vždy mělo jít o politické rozhodnutí, za které musí politici nést odpovědnost.
„Automat uzamkne legitimní debatu o nastavení těchto záležitostí a nikdo to již nebude mít sílu změnit, byť by si ekonomická a společenská situace vyžadovala třeba pravý opak, nebo by prostě bylo jen třeba zacílit na jinou prioritu,“ sdělil Právu.