Babišova vila je vedena jako ubytovací zařízení, ale pronajmout si ji nelze

„Ne, je to administrativní budova,“ řekla do telefonu pracovnice Čapího hnízda redaktorovi Práva, který se vydával za zájemce o uspořádání svatby, na dotaz, zda je možné se v domě ubytovat.

Oficiální výklad ubytovacího zařízení přitom stanoví, že jde o stavbu nebo její část, „kde je veřejnosti poskytováno přechodné ubytování a služby s tím spojené“.

Podle příslušné vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj zároveň nelze za ubytovací zařízení považovat bytový nebo rodinný dům, stejně tak jakoukoli jinou stavbu pro individuální rekreaci. Babiš už v minulosti několikrát uvedl, že si dům v areálu pronajímá.

Z dokumentů benešovského katastru nemovitostí vyplývá, že v celém areálu Čapího hnízda jsou ubytovacími zařízeními dvě budovy – kromě té využívané Babišem to je pak oficiální hotel s 31 dvoulůžkovými pokoji, který je k dispozici veřejnosti.

Dotační titul vypsaný na konci roku 2007 pro malé a střední firmy si podle základní výzvy dostupné na internetu kladl za cíl podpořit zvýšení ubytovacích kapacit v turistických destinacích a podpořit měl výstavbu nových ubytovacích zařízení nebo rekonstrukci a modernizaci těch dosavadních.

Tehdy čerstvě založená akciová společnost Farma Čapí hnízdo s anonymními vlastníky v roce 2008 uspěla a v následujících dvou letech čerpala na rekonstrukci zchátralého statku zhruba 50 miliónů korun.

Tato suma mimochodem představovala maximální možnou výši podpory.

Zda byla část dotace využita přímo i na nákladnou opravu domu, který teď využívá Babiš, nebo jen na zmíněný hotel, není jasné.

Současný ředitel středočeského dotačního úřadu Václav Chytil ve středu na tuto otázku Práva neodpověděl s tím, že celý spis obsahující detailní informace k podpořenému projektu má v současné době k dispozici policie.

Ta okolnosti finanční injekce prověřuje s tím, zda nemohlo jít o dotační podvod, spočívající v úmyslném zakrytí skutečného vlastníka farmy za anonymní akcie tak, aby byly splněny základní podmínky dotace – tedy že peníze mohla dostat jen malá nebo střední firma, což by se jakékoliv společnosti z Babišova holdingu Agrofert nemohlo týkat.

Pokud by se ukázalo, že evropské peníze alespoň z části padly také na soukromou rezidenci Babiše, která nikdy veřejnosti nesloužila, bylo by to závažné porušení dotačních pravidel.

„Minimálně po dobu tzv. ochranné pětileté lhůty musí být dodržen původní účel,“ řekl k tomu Právu konzultant v oblasti evropských dotací Jiří Černý.

Zmíněná lhůta v případě Čapího hnízda vypršela v polovině roku 2013, Babiš ale prokazatelně do objektu jezdil i předtím. Ostatně sám např. v dubnu téhož roku na sociální síti napsal, že jeho farma je nejlepší místo k životu.

Časopis Faktor S v této souvislosti už minulý týden upozornil, že interiérem rezidence se pochlubila Babišova partnerka Monika loni na jaře v rámci rozhovoru pro OK! Magazine, když se ve vile nechala fotit.

Možné zneužití dotací pro soukromé účely by mohlo být dalším problémem, který Čapí hnízdo pro Babiše představuje. Tím hlavním je podezření, že změna vlastnické struktury společnosti Farma Čapí hnízdo na anonymní akcie byla účelová a měla zakrýt příslušnost firmy do obřího holdingu Agrofert.

Babiš vlastnictví společnosti v době čerpání dotace důrazně popírá a ve středu avizoval, že tehdejší skutečné majitele akcií odhalí na mimořádné schůzi Sněmovny, kterou kvůli kauze svolala opozice. [celá zpráva]

Pokud by policie Babišovi vlastnictví prokázala, znamenalo by to podle advokáta Jaroslava Ortmana pro vicepremiéra hrozbu až desetiletého vězení. Kriminalisté se totiž celou věcí zabývají s podezřením na trestný čin dotačního podvodu, jehož podstatou je uvedení nepravdivých údajů nebo naopak zamlčení podstatných informací v žádosti o dotaci.

„Skutečné vlastnictví nepochybně takovým podstatným údajem je,“ poznamenal Ortman.