Studii kanálu Dunaj-Odra-Labe řečníci v Senátu rozcupovali

Na půdě horní komory parlamentu vystoupili dopoledne jak ekonomové, tak ekologové a odborníci na dopravu, či zástupci obcí, kterých by se stavba kanálu dotkla.

Eliška Vejchodská z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se zaměřila na ekonomickou analýzu a konstatovala, že studie proveditelnosti obsahuje množství chyb, a zcela zpochybnila ekonomickou výhodnost kanálu.

O velkých rizicích hovořil v souvislosti se studií senátor Petr Orel, který připomněl, že kanál by zabral množství zemědělské i lesní půdy s dopadem na biodiverzitu i na spodní vody.

Negativně se vůči záměru stavby kanálu stavěli i starostové dotčených obcí, jejichž katastry by stavba zasáhla. Pozastavili se mimo jiné nad tím, jak by se takto rozsáhlá stavba budovala, když již v této fázi je vůči ní rozsáhlý odpor. Přimlouvali se za dobudování stávající silniční sítě a rozvoj rychlostních železnic.

Na plénu od jednoho z akademiků mimo jiné zaznělo, že studie ani nemá cenu papíru, na němž byla vytištěna.

O nadhodnocených očekáváních v rámci objemů dopravy hovořil Jiří Suk. Poukázal na to, že očekávané objemy dopravy na kanálu byly mnohonásobně nadhodnoceny, což doložil na srovnání s intenzitou dopravy na Dunaji u Gabčíkova či na kanálu Rýn-Dunaj-Mohan. „Kolem Přerova nám jede šest Dunajů,” srovnal plánovanou intenzitu dopravy.

Podobně rozporoval i náklady na dopravu po kanálu, s nimiž studie operuje. „Toto je politika, toto nikdo nespočítal, toto je nasazeno tak, jak se politicky rozhodli,” řekl k tomu, že studie pracuje s ekonomickou výnosností oderské větve.

„Ta studie má velmi mnoho nejistot,” uvedla kulantně senátorka Jitka Seitlová, která veřejné slyšení zorganizovala, a dodala, že ke studii by měl vzniknout oponentní materiál.

Zatímco zastánci vodní cesty nejčastěji obecně hovořili o výhodnosti a ekologičnosti lodní dopravy a nutnosti budování nových tranzitních koridorů, kritici vesměs tepali konkrétní nedostatky, které podle nich studie obhajující stavbu kanálu má.

Když starostové poukazovali na to, že by kanál rozdělil krajinu vedví, dozvěděli se, že Vltava Prahu rovněž nijak zásadně nerozděluje.

Zastánci kanálu prezentovali využití kanálu i k zadržení vody v krajině a jejímu možnému využití pro zavlažování v rámci boje se suchem. Zmíněno byl i možné využití kanálu pro transport vody.

To rozporoval hydrobiolog Martin Rulík z Univerzity Palackého v Olomouci, který připomněl, že studie počítá s dlouhodobými průměry průtoků, které jsou však v posledních horkých a suchých letech radikálně nižší.

Za ministerstvo dopravy představil studii proveditelnosti ředitel odboru strategie Luděk Sosna, který zdůraznil, že je nezbytné, aby byla shoda mezi jednotlivými resorty.

Vláda by se s materiálem mohla zabývat na podzim, uvedl Sosna.

Stavba kanálu by podle studie přišla na 585 miliard. Labská část vychází na více než 300 miliard.