Článek
„Výstavba kanálu Dunaj–Odra–Labe v současnosti nemá ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění. Jde o investičně velmi náročný projekt, který v nynější dematerializující se evropské ekonomice prokazatelně nezaručuje ekonomickou návratnost,” shrnuli vědci s poukazem na to, že ekosystémy tuzemských nivních biotopů zadržují vodu do povodí tří moří.
Komise shrnula své výhrady do čtyř bodů. Upozornila na to, že by došlo k narušení rozpadu organických látek, ke ztrátě vody z půdy a snížení její absorpční schopnosti.
Dále vědci upozornili na „extrémní finanční náročnost”, která byla v odhadech vyčíslena minimálně na částku převyšující 200 miliard korun. Zpráva konstatuje, že takto nákladný projekt je „mimo reálné možnosti veřejných zdrojů zadlužené a dluh zvyšující české ekonomiky”. Nepreferuje jej ani EU ani sousední země.
Návrh vedení kanálu Dunaj-Odra-Labe
Materiál poukazuje rovněž na reliéf české krajiny, kde by se musela vyřešit otázka překonávání velkých výškových rozdílů. Toho by chtěli zastánci kanálu dosáhnout soustavou zdymadel, lodními mosty a tunely.
Škody na přírodě za desítky miliard
„Nízká vodnatost dotčené české krajiny a nutnost překonávání velkých výškových rozdílů by zvyšovaly provozní náklady natolik, že nelze očekávat využití kanálu pro pravidelnou nákladní kontejnerovou dopravu. Ta by navíc zhoršovala hospodářské výsledky v současnosti kapacitně značně nevytížené souběžné železniční dopravy,” shrnuli vědci.
Připomněli rovněž dopady na ekologické biotopy, které vyčíslili na desítky miliard korun.
Komisi pro životní prostředí tvoří 22 odborníků z Akademie věd, vysokých škol a výzkumných institucí.