Článek
„I když není vyslovené vedro, denní potřeba tekutin pro zdravého člověka je zhruba 2 až 3 litry. Ve vedru je toto množství ještě vyšší,“ říká Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy při Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze.
Pokud dostatečně nepijeme, nejčastěji nás:
- bolí hlava,
- stoupá únava,
- jsme malátní,
- špatně se soustředíme.
Navíc nevylučujeme dostatečné množství moči, a tím stoupá množství škodlivých látek v organismu. V důsledku toho se může zvýšit tvorba ledvinových kamenů, zhoršit revmatické potíže.
„Náš organismus musí snížit množství tekutin kolujících v těle, tím nezřídka dojde ke zhoustnutí krve, sníží se její tlak, ale také zásobování kyslíkem pro všechny tkáně,“ vysvětluje Pavel Suchánek. První to prý pozná náš mozek, který řídí veškerou naši činnost. Následkem úsporných opatření organismu je i menší množství vyloučeného potu.
Slazené nápoje – zbytečné kalorie
„Pít bychom měli, i když nemáme žízeň,“ vysvětluje doktor Jakub Malý, soukromý pražský internista. Zejména starší lidé pocit žízně ztrácejí, a tak je vhodné, aby neustále měli na stole sklenici vody a takříkajíc z ní usrkávali.
Ale co pít? Ne všechny nápoje jsou vhodné. Ty, které obsahují kofein, například káva, silný černý čaj, odvodňují organismus.
Další nevhodnou skupinou jsou slazené nápoje. Skrývá se v nich řada nežádoucích a nadbytečných kalorií. Například limonády slazené cukrem obsahují přes sto gramů sacharidů, a to je dvacet kostek cukru. Kalorická hodnota v jednom litru je pak 410.
Ani stoprocentní džus není z tohoto pohledu příliš vhodný. Přidaný cukr skutečně neobsahuje, ale jsou zde kalorie a cukr z ovoce. Například stoprocentní jablečný džus obsahuje v jednom litru až 110 g sacharidů a 450 kcal.
Nejvhodnější je voda
Nejvhodnější k pití je obyčejná voda. Je to ideální nekalorický nápoj. Na rozdíl od sladkých limonád a džusů zažene žízeň.
Vhodný je i vlažný neslazený čaj a také minerálky. U nich je ale třeba dávat pozor na složení minerálů. Pokud je pijeme denně, pak je dobré je střídat. Ti, co mají vysoký krevní tlak, musí být obezřetní, aby minerální voda neobsahovala velké množství sodíku.
Alkohol raději ne
Alkohol ve vedrech rozhodně nelze doporučit. Snad vinný střik nebo lehké víno. Ale ne jako tekutinu, která má nahradit vodu. Alkohol je navíc hodně kalorický, odvodňuje organismus, žízeň nezažene, a při nadměrném a dlouhodobém pití poškozuje mozek a játra.
Nejvhodnější k pití je podle Suchánka střídání různých druhů tekutin, tedy vody, minerálky, čaje, přírodní ovocné šťávy atd.
| Desatero pitného režimu |
|---|
| 1. Vypijte denně alespoň 2 až 3 litry tekutin. |
| 2. Při sportu nebo v horkém počasí pijte víc. |
| 3. Nečekejte, až budete mít žízeň. |
| 4. Složení tekutin udržujte pestré. |
| 5. Nejvhodnější jsou kvalitní voda, neslazený čaj, minerálky. |
| 6. Vyhýbejte se limonádám s vysokým obsahem cukru. |
| 7. Káva, silný černý čaj a alkohol se do pitného režimu nepočítají – odvodňují organismus. |
| 8. Mléko a kakao jsou spíše výživou než nápojem. |
| 9. Nepijte přímo z lahve, můžete si do ní zanést škodlivé mikroorganismy. |
| 10. Pijte průběžně celý den, nikoli nárazově velké množství. |
Dítě do deseti let by mělo vypít nejméně 80 až 120 ml tekutiny na kilogram tělesné hmotnosti. Denně zhruba 1,5 litru vody. Dítě má větší naléhavost pití než dospělý člověk.
Potraviny s vodou
Během dne bychom ve stravě měli mít i hodně potravin, které obsahují vodu. Například okurka jí má 95 %, meloun 80 %, meruňky 80 %. I tyto potraviny mohou částečně pitný režim doplnit.
Voda - základ člověka
- Vědci spočítali, že člověk o váze 75 kilogramů se skládá ze 47 kilogramů vody.
- Voda je základním předpokladem života na Zemi, která se často označuje jako „modrá planeta“ právě proto, že téměř tři čtvrtiny jejího povrchu pokrývá voda. Nejvíce vody je v mořích a oceánech (asi 95 %), zbytek pak v řekách a jezerech (asi 0,02 %) a 0,001 % vody je v atmosféře.
- K úpravě na pitnou vodu je vhodných pouze 2,6 % z celkového objemu sladké vody. Každý člověk na zeměkouli v průměru spotřebuje ročně dva tisíce litrů na den včetně průmyslu a zemědělství. Na pitné účely a hygienu slouží zhruba sedmina až desetina tohoto množství.
- Voda zpravidla obsahuje organické i anorganické látky a rozpuštěné plyny. Jde zejména o vápník, dále pak mangan, hliník, zinek, hořčík, sodík, draslík, amonné ionty, dusičnany, chloridy, sírany, dusitany, fosforečnany, křemík a stopové prvky jako železo, rtuť, selen, kadmium, vanad, chrom, arzén, stříbro, olovo, měď a molybden.
- K pitným účelům se voda upravuje filtrací, provzdušněním, odkyselením, odželezněním, odstraněním manganu, čiřením atd.
- Pitná voda musí být zdravotně nezávadná a chuťově poživatelná.
