Pravidelná kontrola pigmentových znamének může zachránit život

Pihy a pigmentové skvrny jsou malé či větší skvrny kožního barviva na pokožce. Jejich vznik ovlivňují především geny a slunce, které nutí buňky melanocyty produkovat kožní barvivo, melanin, naši ochranu kůže před ultrafialovým zářením.

Zároveň ale mohou vzniknout i jako následek spálení kůže, zánětů, užívání antikoncepce, hormonálního onemocnění či věku. Většina těchto skvrn a pih přitom není nebezpečná, přesto se riziko zhoubných nádorů nesmí podceňovat.

Mezi nejohroženější skupinu pro vznik rakoviny kůže patří lidé se světlou pletí a větším počtem mateřských znamének. Nejvíc nádorů kůže se přitom objevuje u mužů nad 50 let a u žen ve věku 10 až 29 let.

Podezřelá znaménka mají z 50 % hnědou barvu, mají rozpité okraje, průměr větší než půl centimetru nebo jsou vystouplá nad povrch kůže.

„Zbylé nádory mohou být ve tvaru uzlíku a jejich barva může být i růžová, modrá, černá či kombinace těchto barev. Často jsou proto nádory zaměňovány za bradavici nebo modřinu,” upozorňuje přednosta Dermatovenerologické kliniky pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.

U mužů se tyto nádory nejčastěji nacházejí na trupu, zátylku či skrytě v oblasti vlasů, u žen na nohou.

Pravděpodobnost vzniku nádoru přitom zvyšuje spálení kůže. Nebezpečné přitom může být už jediné spálení pokožky. Pod vlivem UV paprsků mohou začít buňky mutovat a nakonec způsobit zhoubnou rakovinu kůže.

Nebezpečné je spálení zejména v dětství a dospívání, neboť zvyšuje riziko rakoviny v dospělosti. Každým opakovaným spálením kůže přitom riziko rakoviny masivně vzrůstá, jelikož účinek UV záření se v těle kumuluje.

Bohužel rozsah poškození vlivem slunečního záření nemusí být viditelný řadu let, dokonce desetiletí.

„Deset i dvacet let po spálení pokožky nemusí dojít k žádným projevům, pak ale může dojít k vyčerpání imunitního systému pokožky, který se snaží každé poškození buňky opravit či zničit a začne docházet k dělení buněk a vzniku kožního nádoru,” vysvětluje dermatoložka Darina Zelenková z pražské Nemocnice Na Bulovce.

Prevencí je tak vyhýbat se pobytu na slunci v době nejintenzivnějšího svitu mezi 11:00 a 15:00 hodinou. Dbát by se mělo také na ochranu pokožky krémem s ochranným faktorem proti UV záření, a to ideálně od dubna do října.

„Výše faktoru se určuje podle místa, kde se dotyční zrovna nacházejí. Zejména ve vysokých horách či u moře je také zapotřebí vyšší ochranný faktor,” upozorňuje dermatoložka Monika Arenbergerová z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

U dětí by ochrana před sluncem měla být skutečně důsledná. Dětská kůže se velmi rychle vyvíjí a zároveň snadněji reaguje na dráždivé podněty. Je tedy mnohem citlivější, tenčí a pigmentace ještě není vyzrálá. Navíc v ní nejsou vyvinuté potní žlázy a kromě spálení tak hrozí také přehřátí organismu.

Děti do jednoho roku by tak na slunce neměly chodit vůbec. Chráněny musí být také před odrazy slunečních paprsků od bílých ploch domovních zdí, písku a vody.

Následně by měly být chráněny tou nejvyšší ochranou, tedy SPF 30 a výš. Rodiče by si měli uvědomit, že až 50 % nebezpečného UV záření získá člověk do 18 let věku.

Pokud se dítě jednou za život spálí tak, že má puchýře, zvyšuje se riziko onemocnění melanomem dvojnásobně.

Orientovat se můžete podle tzv. ABCDE klasifikace.

„Ideální je si pokožku prohlížet jednou měsíčně. Pokud se pigmentové znaménko začne měnit (svědět, zvětšovat, krvácet apod.), je třeba vyhledat dermatologa. Při prohlížení si všímáme symetrie, ohraničení, barvy, průměru anebo takového znaménka, které se od ostatních odlišuje.

Pokud má člověk ale znamének mnoho, na kontroly sám nestačí – je třeba znaménka zdokumentovat elektronicky (celotělovou fotografií) a digitálně je vyhodnotit (pomocí digitálního dermatoskopu),” radí profesorka Jana Hercogová z Kliniky preventivní dermatologie.

Pokud máte u svých znamének jakékoliv pochybnosti, je dobré je řešit s odborníkem. Nemusí jít vždy o rakovinu, ale je dobré znát názor lékaře.

A – Asymetrie – jedna polovina znaménka neodpovídá druhé polovině. Normální znaménka jsou symetrická. Při posuzování znaménka si na něm nakreslete pomyslnou dělicí čáru. Pokud jsou obě poloviny stejné, pak je vše v pořádku, ale když tomu tak není, je vhodné neotálet a navštívit lékaře.

B – Ohraničení – pokud je ohraničení znaménka kostrbaté, zamlžené nebo nepravidelné, pak je dobré nechat si ho zkontrolovat dermatologem.

C – Barevnost – pokud nemá znaménko po celé své délce stejnou barvu, je velmi podezřelé. Normální znaménka mají obvykle jen jeden barevný odstín.

D – Průměr – znaménka by neměla mít větší průměr než velikost gumy na tužce.

E – Vývoj – znaménka se mohou neustále vyvíjet – zvětšovat, zmenšovat, měnit barvu, svědit či krvácet. Všechny tyto změny jsou podezřelé a měl by je vidět kožní lékař.

1. Stan proti melanomu. Pokud nechcete zamířit na vyšetření znamének přímo do ordinace k dermatologovi, máte možnost opět navštívit preventivní akci s názvem Stan proti melanomu, kde vám znaménka zdarma vyšetří zkušení odborníci.

Letošní termíny:

2. Dny Slunce. Zdarma vyšetřit znaménka si můžete nechat i v lékárnách Benu. Ve větších městech například v těchto termínech:

3. Vyšetření zdarma při příležitosti Evropského dne melanomu