Čtyřicítka přináší mužům nové zdravotní komplikace

Proto se každý o svoji dlouhověkost musí postarat sám. Podívejme se zblízka na nemoci, které nejvíce ohrožují čtyřicátníky. Ženy už se o péči o vlastní zdraví a potažmo krásu začaly už dávno zajímat a dnes si většina dokáže svůj biologický život prodloužit. Protože však mužské pokolení chodí k lékaři v průměru třikrát řídčeji než ženské, může se po čtyřicítce dočkat nemilých překvapení v podobě skrytých onemocnění nebo naopak objevení vážných chorob [celá zpráva].

Nemoci, jež by nás mohly potenciálně ohrožovat, se mohou shodovat s těmi, jimiž trpěli naši rodiče nebo se objevily v rodině. Genetická výbava totiž neobsahuje pouze informace o kráse a intelektu, ale bohužel či bohudík i větší náchylnost k určitým chorobám. Pokud rodiče měli srdeční obtíže, pravděpodobnost, že se srdeční nemoci objeví i u potomků, je zvýšená. Informoval o tom polský deník Rzeczpospolita.

Zároveň bychom měli kriticky zhodnotit svůj vlastní styl života. Kouření cigaret může být příčinou vzniku rakoviny plic, sedavý způsob života spojený s nezdravým stravováním může mít za následek kardiovaskulární onemocnění či cukrovku.

Muži po čtyřicítce jsou ohroženi vznikem srdečních onemocnění třikrát častěji než ženy jejich věku. Kardiovaskulární choroby jsou nebezpečné hlavně proto, že se neprojevují žádnými příznaky. Pacient se o nemoci dozví až po vážné zdravotní příhodě, například po infarktu [celá zpráva].

Aby pacienti předešli tak dramatickému zážitku, měli by se v rámci prevence aspoň jednou za rok dostavit k lékaři na změření hladiny cholesterolu v krvi a současně si nechat změřit tlak. Pokud se odchylky od běžných hodnot objeví včas, může se úpravou jídelníčku, životního stylu či předepsáním medikace předejít pozdějšímu voperování bypassů či kardiostimulátorů.

Speciální kategorií mužů, kteří by si měli hlídat srdíčko, jsou obézní a ti s nadváhou. Neplatí, že pivní mozol je symbolem štěstí a spokojenosti. Naopak by měl být pánům po čtyřicítce výstrahou, že se zdravím není něco v pořádku. Srdeční onemocnění také častěji postihují lidi se sedavým způsobem života, kuřáky a diabetiky.

Srdeční onemocnění jsou ovlivněna také vysokou spotřebou soli [celá zpráva]. Velká spotřeba alkoholu, drog či léků má vliv na kardiovaskulární onemocnění stejně jako vlastní zdravotní historie, do níž se počítají všechny operace a onemocnění, a to i zdánlivě banální.

Cukrovka bývá nejčastěji projevenou nemocí po čtyřicítce, protože bývá následkem stárnutí organismu. Poslední průzkumy prokázaly, že nejčastěji se diabetes 2. typu projeví u osob, u nichž byla již dříve změřena vyšší hladina cholesterolu nebo vysoký krevní tlak [celá zpráva].

Vedlejším činitelem, který se rovněž podepisuje na vzniku diabetu typu 2, je znečištěné ovzduší. Pacienti s cukrovkou bývají z větších měst či průmyslových oblastí. Proto by si čtyřicátníci měli alespoň jednou ročně nechat změřit hladinu cukru v krvi, a pokud se výsledky příliš odkloní od normálu, bylo by vhodné nechat se vyšetřit na cukrovku.

Cukrovka může být provázena užíváním inzulinu v injekcích, ale v konečném stadiu může dojít až k rozvoji šedého zákalu či amputaci takzvané diabetické nohy. Rizikové faktory pro vznik cukrovky jsou obezita a sedavý způsob života. Opět z průzkumů vyplývá, že zdravá strava a pohyb jsou základem dobrého zdraví.

Vyšetření prostaty se samozřejmě týkají i mužů mladších, ale pravdou je, že rakovinou prostaty nejčastěji onemocní muži starší padesáti let. Preventivně by si tedy pánové ve středním věku měli nechat vyšetřit prostatu [celá zpráva].

Obzvláště pospíchat by k urologovi měli ti muži, které trápí silná bolest v podbřišku, mají potíže s udržením či naopak vyměšováním moči. Nemusí se hned jednat o rakovinu, nýbrž jen o zvětšení prostaty, ale je dobré nejvážnější variantu vyloučit [celá zpráva].

Rakovinou plic je ohroženo 90 procent všech kuřáků. Dalšími rizikovými faktory je přítomnost azbestu a radonu, které se v určité době hojně používaly ve stavebnictví. Rakovinu plic nepříznivě ovlivňuje kvalita ovzduší, proto jsou ohroženi obyvatelé velkých měst a průmyslových oblastí. Chtějí-li muži podchytit toto onemocnění v raném stadiu vývoje, speciálně bývalí či současní kuřáci starší čtyřiceti let by si měli nechat jednou za rok zrentgenovat plíce.

A k tomu by samozřejmě měli se svým nešvarem přestat. Jednak se kuřáci dožívají v průměru o 15 let kratšího života a dále jsou až trojnásobně více ohroženi infarktem či mrtvicí než nekuřáci [celá zpráva].

Uvedené nemoci nejsou zdaleka všechny, které souvisí s věkem čtyřiceti let u mužů. Jsou však nejčastější. Dále by si měli muži sledovat přítomnost krve ve stolici kvůli včasnému odhalení rakoviny tlustého střeva. Mezi symptomy tohoto onemocnění také patří pocity neúplného vyprázdnění, neudržení stolice a plynů, náhlé snížení hmotnosti, nechutenství, zácpa, průjem [celá zpráva].

V rámci předejití vážného zhoršení zraku, jež by mohlo vést až ke slepotě, je dobré nechat si každých šest měsíců vyšetřit zrak. Sledování změn nitroočního tlaku je dobrou prevencí vzniku zeleného zákalu [celá zpráva].

Závěrem lze shrnout, že ač prohlídky u lékaře nepatří k příjemným denním a životním zážitkům, dokud se nevynalezne elixír mládí a věčné krásy, jsou jediným řešením, jak předcházet komplikovaným onemocněním [celá zpráva].