Článek
Mull vysvětloval na tiskové konferenci novinářům, proč se Spojené státy neúčastní konference sta zemí v Dublinu, kde se jedná o zákazu kazetových bomb. Nepřijeli na ni ani Rusko a Čína, Indie, Pákistán a Izrael. Tyto země, které vyrábějí a používají nejvíce kazetových bomb, jejich zákaz odmítají, protože jde o velmi účinnou zbraň proti živé síle nepřítele. USA jsou ochotné jen regulovat jejich použití.
Přestože tyto země mají v Radě bezpečnosti OSN právo veta, USA se snaží zabránit vzniku takovéto dohody. Podle Mulla, by přijetí této smlouvy mohlo vést k tomu, že budou trestnímu stíhání vystaveny země, které smlouvu podepíší a budou spolupracovat s USA a dalšími státy, které se k zákazu nepřipojí.
Podle něj by to ohrozilo i humanitární akce americké armády, jaké nyní probíhají v Číně nebo v Barmě, protože při nich spojené státy nasazují armádní letadla a lodě válečného námořnictva, které bomby jinak také využívají.
Absurdní argumenty USA
Vojenský analytik organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch Marc Garlasco označil spojování humanitárních akcí americké armády s "chybným přístupem k tříštivé munici" za skandální. Podle Marka Hiznaye z Human Rights Watch jsou americké výhrady předčasné.
"Řada zemí se tu snaží tento problém vyřešit," řekl v telefonickém rozhovoru z Dublinu. "Kdyby na tom Spojeným státům opravdu záleželo, tak jsou zde a hájí své zájmy."
Kazetové bomby jsou zbraně s tříštivou submunicí. Otevřou se nad zemí a na velkém prostoru rozptýlí stovky malých tříštivých náloží. Část z nich ale po dopadu nemusí explodovat a vytvoří tak minové pole, které ještě dlouhá léta zraňuje a zabíjí civilisty. Jejich předchůdci se objevili už v druhé světové válce, kdy se standardní bomby omotávaly pásy kulometného střeliva.
Naposledy kazetové bomby nasadil Izrael v roce 2006 při bombardování Libanonu. Tehdy nevybuchlo asi 30 procent náloží, kterých podle OSN zůstalo na zemi asi milión.
Smlouva může omezit počet mrtvých a zraněných
V Dublinu se projednává návrh, který předpokládá zákaz výroby a užívání kazetových bomb a tříštivých granátů jakož i obchodování s nimi. Navrhuje také, aby nynější zásoby byly zlikvidovány do šesti let. Konečný dokument bude na začátku prosince v Oslu předložen k podpisu všem státům, včetně těch, které v Dublinu nejsou.
Cílem dublinské konference je dosáhnout jasné dohody, jež by měla stejný význam jako úmluva dosažená v Ottawě v roce 1997, která zakázala protipěchotní miny. Přestože se k ní země jako USA, Rusko a Čína nepřipojily, vedla dohoda k výraznému poklesu v užívání těchto min.
